Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

František Wiendl a další účastníci pietního aktu v Klatovech. Foto Jarda Peteřík. 27. června proběhlo u památníku obětem komunismu v Klatovech tradiční pietní setkání představitelů města, armády, Sokolů, skautů, zástupců druhého odboje, členů KPV a veřejnosti. Sešlo se přibližně na osm desítek Klatovanů. Projev Františka Wiendla, předsedy pobočky KPV ČR č. 26, Klatovy Vážení páni místostarostové, dámy a pánové, sestry a bratři, shromáždili jsme se dnes, po pětadvacáté, na tomto místě, abychom vzpomněli a uctili památku všech těch, kteří byli komunistickým režimem pronásledováni, vězněni, umučeni, popraveni. Všech těch, kteří se nedočkali těchto dnů, a jak čteme nápis na tomto pomníku: "Všem, jimž smrt zabránila, aby o tom vyprávěli". Ale dovolte mi malou vsuvku k historii našeho spolku. V r. 1968, v rámci Pražského jara, jsme založili zde v Klatovech klub K-231. Nazvaný byl podle zákona 231, na jehož základě jsme byli my, političtí vězni, zrůdnou komunistickou stranou souzeni k neúměrně vysokým trestům. Jeho jepičí život byl příchodem tzv. spřátelených armád Varšavské smlouvy okamžitě ukončen. Vzpomínám, že založení tohoto klubu se zúčastnilo přes 300 politických vězňů. Ustavující schůze se konala v sálu hotelu Střelnice. Moderoval ji P. Jaroslav Karl, kterého si dovoluji pozdravit - byť velmi nemocný, je našeho dnešního pietního setkání přítomen. Po sametové revoluci v r. 1989 jsme 17.3.1990 založili naši pobočku KPV ČR, a již 22.5.1993 dochází k odhalení tohoto památníčku, jehož autorem byl Mistr Olbram Zoubek. 24.4.2017 se konala za jeho přítomnosti vernisáž výstavy jeho soch zde v barokním kostele sv. Vavřince a druhý den nastupoval v Praze do nemocnice. Výstava potrvala do 18.6.2017, ale 16.6.2017 Mistr Olbram Zoubek zemřel. Smyslem našeho setkávání je, abychom s úctou vzpomněli na ty, kteří nejsou mezi námi – na ty všechny, kteří se vzepřeli zrůdnému komunistickému režimu, kteří usilovali o odstranění despotického řádění komunismu a o nastolení spravedlnosti a práva místo bezpráví, se všemi jeho negativními důsledky a pošlapáváním přirozených práv člověka. Symbolem pro tuto vládu zla od února 1948 do listopadu 1989 se stala justiční vražda spáchaná na dr. Miladě Horákové v roce 1950. Den její popravy, den, kdy v ranních hodinách vydechla naposledy, 27.6.1950, byl zvolen jako "Den vzpomínky na oběti komunismu". Tři hodiny po dopsání posledního dopisu svým blízkým byla vyvedena na dvůr věznice, kde byla v časných ranních hodinách oběšena. Jako každým rokem připomeňme si dnes všechny ty, které komunistický režim různým způsobem pronásledoval. Přibližně 270.000 politických vězňů prošlo 180 tábory a pevnými věznicemi po celé bývalé ČSSR. 400 mužů a žen v těchto táborech a věznicích zemřelo, 248 politických vězňů bylo popraveno, přibližně 60 jich zemřelo ještě ve vyšetřovací vazbě. Více jak 280 osob bylo zastřeleno na hranicích při pokusu o přechod na Západ. Podle zprávy MV z r. 1994 bylo mezi nimi 60 dětí. Nesmíme také zapomenout na děti, které se narodily matkám uvězněným v pankrácké věznici. Známe jen 80 hrobů nemluvňat narozených v pankrácké věznici vězněným maminkám a pohřbených na hřbitově v Ďáblicích v Praze. A nechoďme nikam daleko a rozhlédněme se zde kolem nás. Kolik statečných životů bylo zmařeno na tak malém kousku země, jako byl náš okres. Dnes se skláníme před obětí těch tisíců a tisíců po celé naší zemi a milionů na celém světě. Ale skloňme hlavy a připomeňme si aspoň jména těch, kteří padli z našeho nejbližšího okolí, kteří padli za nás za všechny, kteří padli za tuto zem, za tuto republiku i za ty, kteří přijdou teprve po nás: Havlíček František, pplk. SNB - popraven 12. 11. 1952 Hrabíková Barbora z Janovic/Úhl. - údajně spáchala sebevraždu ve vyšetřovací vazbě v Č. Budějovicích 17. 12. 1951 Hranáč Josef, pplk. ČSA - ubit ve vazbě 29. 4. 1950 Langferner Matěj, z Petrovic u Sušice - zastřelen na zahradě svého domku při zatýkání 31. 3. 1950 Mazanec Karel, býv. starosta města Klatov - po neustálém nátlaku StB ke spolupráci spáchal sebevraždu 11. 10. 1953 Nedbal Ladislav, plk. ČSA, velitel klatovské posádky - udřepován v Leopoldově 24. 9. 52 Pouska Milan, por.ČSA - zavražděn bachařem na táboře 12-Jáchymov 13. 4. 51 Peteřík Jaroslav, zemědělec z Otřetic - popraven 20. 2. 54 Rendl Emanuel, úředník z Čepice u Sušice - popraven 6. 2. 52 Sporka Josef, ze Žihobcí, stržm. SNB - popraven 8. 10. 1951 Suttý Alois, z Nýrska, řidič - popraven 12. 4. 1951 Šíma Bohumil, pom. Dělník z Nezdic n.Š. - popraven 10. 2. 1955 Šnajdr Václav z Tupadel, vr. stžm. - popraven 12. 11. 1952 Prosím, věnujme nyní každý z nás tichou chviličku, ve které na ně vzpomeneme a poděkujeme za jejich statečnost a oběti. Děkuji Vám.

---

František Wiendl, bojovník proti nacismu i komunismu, převaděč přes hranice a následně politický vězeň, dloholetý předseda pobočky KPV ČR č. 26, Klatovy, je také nositelem Řádu T.G.M. a čestným občanem Klatov. V přítomné době je vedoucí osobou souboje s vedením KPV, které se snaží přimět k právnímu jednání v mezích platných zákonů.