Fotografie sedmi ze třinácti polských obětí Lubomíra Štrougala:
Tadeusz Bernard (1933-1962), Edvard Bil (1924-1964), Jozef Holota (1931-1964)
Bolesław Lipski (1933-1963), Franciszek Majcherek (1926–1964), Jan Pietka (1935-1961), Jan Romanczyk (1939–1961)
Badatelé
Platformy evropské paměti a svědomí dohledali hroby již šesti z celkem třinácti identifikovaných polských obětí, které zahynuly po zásahu elektrickým proudem na československé železné oponě a za jejichž smrt zodpovídá především tehdejší ministr vnitra, pozdější člen politbyra a komunistický premiér Lubomír Štrougal. Polský
Ústav národní paměti, který na základě podnětu Platformy letos v únoru zahájil v této věci trestní řízení, již minulý měsíc oznámil, že má zájem ostatky svých občanů exhumovat.
Na základě podnětu Platformy evropské paměti a svědomí zahájili letos v únoru státní zástupci z Hlavní komise pro stíhání zločinů proti polskému národu, která spadá pod Ústav národní paměti, trestní řízení ve věci zabíjení polských občanů na československé železné oponě v letech 1961-1965, kdy byl ministrem vnitra Lubomír Štrougal (*1924).
Badatelský tým Platformy evropské paměti a svědomí identifikoval celkem třináct polských obětí, které zahynuly zásahem elektřiny pod vysokým napětím v drátěných zátarasech na hranici Československa s Rakouskem v době, kdy byl Štrougal ministrem. Další práce s cílem dohledat osud těl zabitých vedly k nalezení zatím šesti neoznačených hrobů, ve kterých ostatky dodnes s největší pravděpodobností spočívají.
Podle tehdejších komunistických předpisů měla být těla těch, kteří byli zabiti na železné oponě, pohřbena v neoznačených hrobech, a ty zarovnány s terénem. Nikdo z rodiny či blízkých nesměl být o pohřbení informován.
Platforma předává zjištěné informace polským státním zástupcům, kteří mají zájem ostatky exhumovat.
Poznámka: Fotografie jsme se rozhodli zveřejnit z několika důvodů: 1) podle našich vědomostí nebyly příběhy těchto obětí železné opony dosud zveřejněny a tito muži by byli pravděpodobně zcela zapomenuti; 2) bohužel až na pana Holotu nemáme k dispozici podobenky těchto mužů z doby, kdy byli naživu; 3) v minulosti jsme se již jednou rozhodli použít obdobné posmrtné zobrazení jiné oběti železné opony, 18-letého východoněmeckého uprchlíka Hartmuta Tautze, kterého zabila československá pohraniční stráž v roce 1986. Výsledkem mezinárodního zveřejnění jeho příběhu bylo, že mu byl do dvou let odhalen pomník a že soud rozhodl o jeho plné rehabilitaci a odškodnění rodiny.
Věříme, že zveřejnění podobenek těchto obětí bude příspěvkem na cestě k nalezení pozemské spravedlnosti za jejich smrt.
Tisková zpráva Platformy evropské paměti a svědomí, 27. července 2017
Další informace poskytnou:

Göran Lindblad, prezident, president@memoryandconscience.eu , +46-706710366
Dr. Neela Winkelmannová, výkonná ředitelka, director@memoryandconscience.eu , +420-222 561 053
Platforma evropské paměti a svědomí sdružuje v současnosti 55 veřejných a soukromoprávních institucí a organizací ze 13 členských států Evropské unie, z Ukrajiny, Moldavska, Albánie, Islandu, Kanady a Spojených států amerických pracujících v oblasti vyrovnávání s dědictvím totality na evropské půdě. Zastupujeme asi 200.000 Evropanů a více než 1.100.000 severoamerických občanů s evropskými kořeny.
✠
Účtování s komunisty
✠
Jména mrtvým - pocta hrdinům, úcta zemřelým
✠
Rehabilitace a odškodnění za zabití uprchlíků na hranicích komunistického Československa – otázky a odpovědi
✠ konference
Rok 1968 a ochrana státní hranice
✠
Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích
✠
Klub českého pohraničí