Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Včera zemřel bývalý ředitel přerovského muzea František Hýbl, který se zasadil o zveřejnění tragických událostí, které se staly u Přerova na Švédských šancích krátce po skončení druhé světové války.

Ve svých pamětech se František Hýbl zmiňuje o bombovém útoku, který se stal dne 25.2.1999, kdy byl výbušninou roztříštěn kamenný sloup, který stál u vchodu do muzea, a došlo také k poškození mnoha okolních oken. František Hýbl se ve svých pamětech domnívá, že tento bombový útok byl důsledkem jeho zveřejnění masakru na Švédských šancích, což má jistou logiku. Nutno podotknout, že v tomto muzeu byla současně také stálá expozice protikomunistického odboje v Přerově.

Proti zveřejnění událostí na Švédských šancích se angažovali představitelé bývalého Svazu protifašistických bojovníků (dnes Český svaz bojovníků za svobodu), neboť hlavním pachatelem tohoto masakru na Švédských šancích byl vedoucí činovník této organizace na Slovensku Karol Pazúr.

Na základě těchto okolností jsem se s Františkem Hýblem kontaktoval, tenkrát ještě služebně jako důstojník BIS. Postupně po nástupu Miloše Zemana a jeho ČSSD se okolnosti vyvíjely tak, že jsem se na základě vykonstruovaných obvinění a svědectví spolupracovníka StB stal podezřelým z pachatelství i u tohoto bombového útoku, který není, stejně jako ostatní bombové útoky v Přerově, doposud objasněn.

Proti Františku Hýblovi se tenkrát výrazně angažoval generál Jan Paroulek, který byl ve vedoucí pozici Českého svazu bojovníků za svobodu a který měl úzké kontakty na někdejšího ředitele Vojenského zpravodajství generála Radovana Procházku, který byl v Praze aktivním představitelem Českého svazu bojovníků za svobodu.

Zdůrazňuji, že gen. Jan Paroulek byl BIS rozpracováván v problematice antisemitismu.

V rámci této okolnosti bylo také zjištěno, že gen. Paroulek počátkem 70tých let působil jako vedoucí vojenských staveb v Libyi. Když jsem tuto okolnost zjistil a získal i listinné důkazy, tak gen.Jan Paroulek se mimo jiné obrátil na Vojenské zpravodajství a dožadoval se mého potrestání za ohrožení vojenského tajemství.

S tímto vším byl František Hýbl seznámen a dle mého názoru byl z toho poněkud vyděšen. I přesto však pokračoval, a tak se právě díky jemu podařilo zveřejnit téměř všechny informace ve věci masakru na Švédských šancích u Přerova.

A za to je nutno mu poděkovat.

Vladimír Hučín