Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Dne 14.března 2009 byl na titulní stránce v sobotním Právu zveřejněn článek pod nadpisem: "BIS si brousí zuby na data operátorů". Já osobně tuto informaci považuji za alarmující, neboť jako bývalý politický vězeň a důstojník BIS jsem byl se svými přáteli předmětem intenzivního sledování a to Odborem vnitřní bezpečnosti BIS, Inspekcí BIS a dalšími bezpečnostními složkami, včetně ÚOOZ.(PČR).

BIS pochopitelně záměrně zatajuje důkazy své zločinné a podlé činnosti, kterou legendovala např. i tím, že se v součinnosti podílí na objasňování bombových útoků v Přerově. Zde považuji za nutné upozornit na totální selhání BIS při operativním šetření zákeřného bombového útoku na kancelář pobočky Konfederace politických vězňů v Přerově, kdy tento výbuch byl očividně proveden komunistickými radikály a to i v souvislosti s vyšetřováním kauzy bývalého příslušníka StB kpt. Pavla Minaříka. Veřejnost by se měla ve vlastním zájmu seznámit s maximem informací kolem vyšetřování i dalších, doposud neobjasněných bombových útoků v Přerově. Na těchto případech lze snadno dokázat, jaké zneužití pravomoci hrozí od nechvalně známé BIS a nejen od ní.

Vím, že to bude znít z mé strany naivně, ale nejlepším řešením na drzé požadavky BIS k rozšíření její pravomocí by bylo tuto temnou instituci urychleně rozpustit a ještě před samotným rozpuštěním separovat její vedoucí činitele a to bez ohledu na to, zda se jedná o bývalé chartisty, komunisty, estébáky či esenbáky, nebo o jiný druh komunistických poskoků. Spoléhat na nějaké dobře placené a pofiderní kašpary ze Stálé parlamentní komise pro kontrolu BIS, snad dnes může jen opravdu hodně neinformovaný člověk. Tato nikým nekontrolovatelná komise dokonce nedokázala přinutit ani ředitele BIS Jiřího Langa a jeho nohsledy ke konfrontaci mezi mnou a někdejším ředitelem TO BIS Olomouc Ing. Petrem Částečkou a to i přes to, že tak bylo předem domluveno a já byl na toto jednání písemně pozván, stejně jako můj bývalý nadřízený Ing. Petr Částečka. Ostatně své neblahé osobní zkušenosti s touto komisí získal i senátor Jaromír Štětina, který se opakově, ale zatím marně, pokouší přimět kompetentní orgány k tomu, aby konaly svou povinost.

To, že se v textu výše zmíněného článku opovažuje vystupovat i někdejší ředitel BIS Jiří Růžek, je vrcholem drzosti, neboť za jeho vedení BIS prokázala celou řadu excesů, které jsou bohužel doposud chráněny zákonem o utajovaných skutečnostech. Dodnes cítím ten odporný pocit slizké ruky někdejšího ředitele BIS Jiřího Růžka, který mne opakovaně vyhledal v mé kanceláři v budově BIS Olomouc s tím, aby mne zastrašoval a brzdil v mém všeobecně známém negativním postoji proti prorůstání vlivu komunistických exponentů do justice, bezpečnostního aparátu a státního zastupitelství. Dnes je tento Jiří Růžek jako produkt polistopadového marasmu, bezpečnostním expertem v KDU-ČSL a její předseda Jiří Čunek se diví, jak je možné, že se kolem něj rozehrávají tak bizarní zpravodajské hrátky. Ano, byl to Jiří Růžek, který svým vlivem jako ředitel BIS vpodstatě umožnil bezpečnostní prověrku nechvalně známému Mgr. Radimu Obstovi, který je dnes náměstkem Okr. státního zastupitelství v Přerově a stál u zrodu trestního stíhání současného předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka.

Dlouho jsem zvažoval, zda tento svůj postoj či komentář zveřejnit, zda raději nemlčet a věnovat se např. opravě dlažby, kterou mé mámě v jejím bytě dne 7.března r. 2001 zničilo Grosstapo, při mém teatrálním zatýkání a domovní prohlídce. I přesto, že mne celá řada mých nejbližších varuje před otevřenou kritikou BIS, mám za to, že takové zlo je nutno pojmenovat a včas před ním varovat i další. Veřejnost by si měla zavčasu uvědomit, že má možná poslední možnost si zachránit zbytky svého soukromí.

BIS a ostatní zpravodajské služby mají dostatek prostředků a pravomocí k tomu, aby je úspěšně využívaly (ne zneužívaly) v rámci stávajícího zákona. To, co zatím předvedly a předvádějí, je nebezpečné, alarmující a já jako občan poškozený jejich činností varuji!!!

Vladimír Hučín
V Přerově dne 14. března 2009

Civilní kontrarozvědka (BIS) se podle všeho nehodlá smířit s tím, že jí politici nechtějí prozatím kývnout na rozšíření jejích pravomocí.

Vedení tajné služby se podle informací Práva v uplynulých měsících již poněkolikáté pokusilo prosadit návrh změny zákona o BIS. Podle ní by tajná služba mohla získávat od telefonních operátorů tzv. provozní a lokalizační údaje o hovorech i SMS a také elektronický telefonní seznam, obsahující i čísla účastníků, kteří si nepřejí jejich zveřejnění. Kontrarozvědka k prosazení svého záměru tentokrát využila chystaného zákona o Generální inspekci ozbrojených sborů, kterou vypracovalo Langrovo ministerstvo vnitra.

Jenže ani teď tajná služba neuspěla, byť Langer přiznává, že jeho úřad snahu BIS dlouhodobě podporuje. Definitivně proto bude muset příští týden rozhodnout vláda a pak i parlament.

Proti rozšíření pravomocí tajné služby se postavilo v průběhu přípravy návrhu zákona o Generální inspekci Římanovo ministerstvo průmyslu a obchodu a také Český telekomunikační úřad.

Přístup k provozním a lokalizačním údajům není drobnost. Umožňuje až rok zpátky zjistit, kdo komu telefonoval, jak dlouho hovor probíhal a také kde se účastníci hovoru právě nacházeli.

Totéž platí také o textových zprávách přes telefon i o neúspěšných pokusech o volání. V tomto případě by však zpravodajci neměli přístup k obsahu hovoru či zpráv, neboť nejde o odposlech. Proč zvýšení pravomocí tajná služba žádá? „Tyto údaje jsou potřebné pro bližší konkretizaci subjektu.

Bez možnosti získávat provozní a lokalizační údaje má BIS velmi ztíženou pozici při plnění svých zákonných povinností, a to zejména s ohledem na možnost získávání informací z oblasti terorismu a organizovaného zločinu,“ napsali představitelé BIS vládě.

Podle dřívějších slov mluvčího kontrarozvědky Jana Šuberta Právu musí kontrarozvědka volit jiné způsoby k získávání informací. Neupřesnil, o jaké způsoby jde, pouze uvedl, že jsou lidsky, časově i finančně velmi náročné.

Politici naopak tvrdí, že v případě zvýšení pravomocí je na místě i zvýšená kontrola. Pro laika totiž nejsou provozní a lokalizační údaje zajímavou informací, pro schopného zpravodajce ale mohou být klíčovým údajem.

„Když se různá čísla propojí, vytvoří se obrázek o kontaktech lidí,“ řekl bývalý šéf BIS Jiří Růžek. To má podle něj dvě polohy – bezpečnostní a společenskou. „A ta může být kompromitačně zajímavá, protože v záznamech se objeví i řada kontaktů, které vůbec nesouvisejí s případem,“ tvrdí Růžek.

Naďa Adamičková Marie Königová, Právo 14.3.2009