Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Vážení přátelé,

právě jsem se vrátil nikoliv z Hradu, kde jsem přiměl vládu k demisi, nýbrž jsem se vrátil z restaurace, kde dobře se najeda (vepřo, knedlo, zelo) jsem se uvedl do stavu "funkčního", protože ve stavu hladu jsem už dříve na vojně říkával, že hladový bych netrefil ani bolševika. Tím však nechci říci, že nyní ve stavu najezeném budu střílet bolševiky - to ne, ani nemám čím, ale budu se do nich alespoň písemně strefovat. Toliko úvodem, přátelé, kteří nemajíc času nazbyt, varuji Vás před dalším čtením, neboť to bude zbytečně ztracený čas a čas jsou peníze a proto je nemáme. Leč, kdo se chce zasmát, tak uvádím:

Jistě si vzpomenete, že asi před dvěma měsíci shledal Nejvyšší soud v případu Čunek porušení zákona, což bylo komentováno i v tisku. Toto neušlo pozornosti nejen mnoha občanům (teď se prý píše ovčanům - asi od toho, že je to stádo ovcí; poz. autora), ale i Láďovi Hučínovi a hlavně Živanovi Loukotovi. No a věc nabrala veledůležitosti! Porušení zákona je přece trestné! Marně jsem protestoval, že jen někdy a pro někoho! "Rozkaz" zněl: ty jseš KAN, dokonce předseda v Přerově, tak konej, co je tvou povinností a podej na Obsta a Šošovičku trestní oznámení.

Inu co jsem měl dělat? Vždyť již Švejk, když mu dávali krystýr, říkal: kamarádi, nešetřte mě, myslete si, že na krystýru stojí Rakousko-Uhersko! I já jsem podlehl dojmu, že kdybych to trestní oznámení nepodal, tak by mohlo dojít k vychýlení Země z dráhy kolem Slunce. Tak to jsem nemohl dopustit a riskovat tak zkázu lidstva, což se nepovedlo ani bolševikům. Tak jsem tedy šel (tedy jel), protože, co by člověk neudělal pro vymáhání zákona, jak nám kdys napsal pan Růžek, bývalý ředitel BIS, v době kdy zavřeli Hučína, kdy mám s drzostí jemu vlastní sdělil, že zákon musí být vynutitelný a odkázal se na citát paní premiérky Thatcherové. Navíc prý každý ovčan, který se dozví o porušení zákona, je prý povinen toto oznámit policii. Samozřejmě, že mě může být takový zákon "ukraden", protože to by v praxi znamenalo, že by před obvodními služebnami policie stály fronty ovčanů, jako fronty za komoušu na hajzlpapír.

Postup podat trestní oznámení na vyšší justiční a policejní činitele stojí za nový odstavec.

Tedy, jel jsem "v doré" víře splnit svou "vlastenecky zákonnou povinnost" na některou z policejních služeben v Přerově. Bylo to v pátek odpoledne asi v 16 hodin. I když jsem znal snad všchny služebny v Přerově a to ještě z dob, kdy jsme budovali světlé zítřky, tak jsem z nějakých důvodů (ani nevím proč) zajel na služebnu v ulici Drahlovského. V přijímací síni, která vypadala jako recepce hotelu mě přijaly dvě slečny nebo mladé paní, které jsem svým příchodem vyrušil z delšího srdečného rozhovoru. Po mém následném se vyjádření, že bych rád podal trestní oznámení nastalo shánění někoho, kdo to se mnou vyřídí. V podniku (rozuměj, v budově obvodní policie) se nakonec našel jeden policajt, který za mnou do foajé přišel. Když jsem mu k jeho nevíře vysvětlil, na koho to chci podat trestní oznámení, tak z toho byl asi, jak se říká na mrtvici a nastaly výmluvy, jako že je pátek odpoledne, že tam už nikdo není a že nemá ani razítko. Pochopil jsem, že další mé naléhání na něj by bylo nebezpečné pro jeho zdraví, tak jsem zde od svého záměru o tr. oznámení upustil.

Ve skutečnosti jsem si ale v průběhu tohoto jednání vzpomněl, že v Přerově máme novou obrovskou policejní budovu, nedávno postavenou snad za 200 milionů, do které se v případě napadení teroristů z islámu přemístí celý Brusel! Kde se na ni hrabou pražáci se svou mrňatou kachlikárnou! Tak jsem se vypravil na tu přerovskou policejní ambasádu v ul. U Výstaviště. Co vám mám povídat - úplná paráda (já tam doposud kupodivu nebyl, ale co není, může být), vrátnice se službu konajícím dozorem, předsálí a vedle pracovna s pracovníkem s vyspělou technikou. Snad tam chybí už jen socha Svobody! Trochu složitější to bylo již s tím podpraporčíkem, když pochopil, na koho to jdu podat trestní oznámení. A když si i ověřil, že nejsem uprchlý a hledaný pacient z některé psychiatrické léčebny, tak je mu nutno příčíst ke cti, že se k věci postavil čelem a skutečně to trestní oznámení napsal.

Nazveme-li (slovy vojska) co jsem doposud napsal "dělostřeleckou přípravou" k útoku na nepřítele, tak můžeme sledovat co potom následovalo a co ještě následovat může (ale nemusí). Tedy hned za tři dny po oznámení podezření z tr. činu na státního zástupce Mgr. Obsta a vrchního vyšetřovatele Šošovičku jsem dostal vyrozumění od policie, že věc postupují Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě, pracoviště Olomouc.

Asi za měsíc tj. 3.11.2009 jsem od tohoto Krajského st. zastupitelství (pobočka Olomouc) dostal další vyrozumění, které "vyřešilo" věc tak, že případ "rozparcelovalo" na tři části.

1.část - Obsta přikázalo řešit ostravákům, tedy Okresnímu st. zast. v Ostravě,

2.část - toho, kdo přidělil řešit Čunka v Přerovu (ač spadal do Vsetína), tak toho bude rovněž řešit Ostrava (zase OSZ v Ostravě),

3.část - Šošovička bude řešen v Olomouci na okr. st. zastupitelství.

A jak tato řešení dopadají? Na to si našinec lehce odpoví sám, ale já Vám to řeknu dle úředních vyrozumění:

Tak případ č. 3 je již vyřešen - cituji: "Pochybení v postupu kpt. ing. Šošovičky nebyla shledána v rovině trestněprávní" (pozn. autora: a šmitec, stěžovat si můžete zase u KSZ Olomouci, pak si můžete stěžovat kde chcete - buhužel lampárny na nádražích již nejsou).

Případ č. 1 (tedy potrestání Obsta) byl přidělen vyřešit okr. st. zástupkyni JUDr. Kornasové. Zde trochu odbočím - je jasné, že jde v podstatě o to, kdo napíše, že Obst se "odkládá", nebo jinak zahraje do autu. To není legrace si vzít na triko takové riziko do budoucna. Tak to uvalili na paní JUDr. Kornasovou (asi k jejímu obrovskému potěšení). Jenže paní JUDr. není tak hloupá, aby za jiné strkala ruku do ohně. Tak jim (i mně) prostě sdělila, že ona je předpojatá, a že to dělat nebude. Tak nyní čekám, jak to dopadne, koho najdou jako nového "adepta" na "popravu". (Podávám tyto informace lidovým tónem - ofic. spisy jsou dlouhé a je nutno je "překládat" do pochopitelného jazyka.)

K případu č. 2 jsem ještě nedostal žádné vyrozumění - jde zde o to, kdo věc Čunek odebral k řešení Vsetínu a dal to do Přerova. Asi je si ten dotyčný vědom, co ho jednou může čekat, např. kdyby se Čunek opět dostal na vedoucí pozice ve státě. Jeho event. zdůvodnění, že je to v jeho pravomoci, může být dvojsečné.

Tak pokud jste se pročetli až sem, tak jste dobří. Jestli bude tato věc jednou ukončena, tak snad se nebudu muset ve věci práva a spravedlnosti vyjádřit slovy bratří Mašínů: "veškeré právo pramení z hlavní kulometů."

Jaroslav Bezděk

Okresní státní zastupitelství Ostrava
5 ZN 2823/2009
Usnesení

Okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v ostravě rozhodla dnešního dne podle § 31 odst.1 trestního řádu ve věci podání ing. Jaroslava Bezděka, nar.11.12.1932, trvale bytem Olomouc - Hodolany, Masarykova třída č.822/44 učiněného jím dne 2.10.2009 a označeného jako trestní oznámení směřující proti státnímu zástupci Okreasního státního zastupitelství v Přerově Mgr.Radimu obstovi a státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě, jenž rozhodl o delegaci trestní věci Jiřího Čunka Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově takto:

JUDr. Tamara Kornasová, okresní státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ostravě, je podle § 30 odst.1 trstního řádu vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení, neboť lze mít pochybnosti, že pro poměr k osobě, jíž se úkon přímo dotýká, nemůže nestranně rozhodovat.

odůvodnění: Dne 5.11.2009 bylo Okresnímu státnímu zastupitelství KSZ v Ostravě doručeno Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě, pobočkou v Olomouci usnesení jeho státního zástupce ze dne 3.11.2009, sp.zn. 2 KZN 2061/2009 o přikázání věci specifikované shora ve výroku nyní vydávaného usnesení k provádění úkonů trestního řízení právě OSZ v ostravě.

Je třeba v prvé řadě uvést, že oznámení vůči Mgr. Obstovi i proti státnímu zástupci KSZ v Ostravě, jenž rozhodl o delegaci trestní věci Jiřího Čunka Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově, spolu souvisí natolik úzce, že je nepochybně třeba je řešit společně. Ostatně zjevně i proto byla OSZ v Ostravě společně postoupena.

Státní zástupce KSZ v Ostravě je státním zástupcem státního zastupitelství přímo nadřízeného zdejšímu OSZ, a tudíž není vhodné, aby Okresní státní zastupitelství v Ostravě a potažmo okresní státní zástupkyně sama prováděla v předmětné věci úkony trestního řízení či jakékoliv úkony jiné, když tento podřízený vztah sám o sobě, jíž se úkon přímo dotýká nemůže nestranně rozhodovat.

Navíc je nutno poukázat na to, že náměstek okresní státní zástupkyně OSZ v Ostravě a tedy její blízký spolupracovník a zároveň nadřízený řadových státních zástupců tohoto OSZ Mgr.jaroslav Jurka má kvůli svému dřívějšímu pracovnímu působení mimo jiné i dobré osobní vztahy s Mgr. Radimem Obstem, Mgr. Radkem Bartošem, který by podle předběžného zjištění měl být oním státním zástupcem rozhodujícím o delegaci trestní věci Jiřího Čunka Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově a taktéž s komisařem Milanem Šošovičkou, s nimiž se všemi si rovněž tyká. Tento fakt by opět mohl vzbudit pochybnosti, že také JUDr.Kornasová stějně jako všichni ostatní jí a Mgr. Jurkovi podřízení státní zástupci pro poměr k osobě jíž se úkon přímo dotýká nemůže v celé záležitosti nestranně rozhodovat, a to zvláště s přihlédnutím k tomu, že jde o případ mimořádně citlivý a veřejnosti jakož i médii sledovaný.

Lze v této souvislosti poukázat též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.12.2007, sp.zn. 7 Tdo 1456/2007, podle něhož zákonným kritériem vyloučení podle §30 odst.1 trestního řádu není skutečnost, zda soudce ( tedy evidentně i jakýkoliv jiný orgán činný v trestním řízení) je či není podjatý, nýbrž to, jak se navenek, tj. z hlediska veřejnosti a z hlediska stran řízení, jeví. Z uvedených důvodů okresní státní zástupkyně OSZ v Ostravě rozhodla o svém vyloučení z vykonávaní úkonů trestného řízení, přičemž tímto rozhodnutím je z vykonávaní takových ůkonů vyloučeno celé Okresní státní zastupitelství v Ostravě.

Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství v Ostravě. Stížnost nená odkladný účinek (§141 odst.4 tr. řádu ve spojení s § 31 odst.2 tr. řádu). O stížnosti by rozhodovalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě.

Okresní státní zástupkyně OSZ v Ostravě
JUDr.Tamara Kornasová
následuje razítko OSZ v Ostravě a podpis

Opsal z orig. Jaroslav Bezděk, dopis převzat na poště Olomouc den 5.12.2009 v 8,15 hod.