Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Ilustrační foto: Kdo lže, ten krade. A kdo krade, ten nakonec i vraždí. Mašínové si tajnou občanskou válku nevymysleli.

Do českých kin zřejmě v dohledné době zamíří filmové zpracování příběhu skupiny bratří Mašínů, jež v 50. letech bojovala proti komunistickému režimu. Snímek nyní připravuje režisér Tomáš Mašín.

Na festivalu nových českých filmů v New Yorku Mašín řekl, že jde o výbušné téma, jež dodnes polarizuje společnost. Jeho prapradědeček byl navíc bratrem dědy, tedy prastrýcem kontroverzních odbojářů.

Čtyřiačtyřicetiletý Mašín byl donedávna znám především jako režisér reklam. Pak ale vzbudil pozornost kritiků i diváků svým předloňským debutem 3 sezóny v pekle, který se odehrává v době nástupu komunistického režimu.

Scénář filmu o Mašínech mu nabídl spisovatel Jan Novák, jenž už toto téma zpracoval knižně. Jeho román Zatím dobrý byl vyhlášen knihou roku v rámci cen Magnesia Litera 2005.

"Moje interpretace tohoto tématu nechce nikomu stranit. Nechce hodnotit nebo dávat výklad. Já myslím, že co je asi nejpodstatnější na vyprávění tohoto příběhu, je autenticita - co možná nejvěrněji podat tu dobu, a tím svým způsobem ozřejmit motivy, které je vedly k tomu, co udělali, k tomu, jak žili, a k tomu, k čemu se rozhodli," podotkl režisér.

Mašín v současnosti dokončuje přípravy filmu a chystá se podpis koprodukční smlouvy. Natáčení by mohlo začít příští rok na podzim, zatím na ně ale nejsou k dispozici všechny peníze. Představu o obsazení hlavních rolí zatím režisér nemá. Chystá rozsáhlý konkurz, kde bude hledat nekoukané tváře.

Díky nim film bude působit autenticky. "Potřebuju mladé kluky, kteří jsou plní testosteronu, mají rádi adrenalin, ale mají i herecký talent a zároveň jsou fyzicky zdatní," uvedl.

Sami bratři Mašínové se k režisérově záměru staví kladně. S Josefem si Tomáš Mašín nedávno prošel trasu jejich útěku bývalým východním Německem. Se Ctiradem, který má zdravotní problémy, se zatím nesešel.

"Mám pocit, že si vědomě přejí, aby se to nějakým způsobem zaznamenalo i ve formě filmu. Existují samozřejmě o nich knihy, ale málo platné, film je daleko komunikativnější médium, dostane se to k daleko většímu počtu lidí a je to daleko stravitelnější pro mladé lidi," podotkl Mašín. Jeho snímek 3 sezóny v pekle inspirovaný osudy undergroundového básníka a filozofa Egona Bondyho v úterý v New Yorku ukončil několikadenní přehlídky českých filmů.

Při ozbrojeném boji skupiny bratří Mašínů zemřelo několik lidí. Její členové se pro odchod z tehdejšího Československa rozhodli po několika zatčeních a propuštění Ctirada Mašína z uranových dolů v Jáchymově. V roce 1953 překročili hranici s Německou demokratickou republikou a při incidentech zastřelili několik příslušníků policie. Ještě předtím při akcích skupiny v tehdejším Československu zabili pokladníka Josefa Rošického a členy Sboru národní bezpečnosti Oldřicha Kašíka a Jaroslava Honzátka. Druhého podřezal Ctirad Mašín, když byl muž v bezvědomí po omámení chloroformem.

Skupina měla šest členů. Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák byli zatčeni a popraveni. Ctiradovi Mašínovi, Josefu Mašínovi a Milanu Paumerovi se podařilo probít do západního Německa. Paumer se po roce 1989 vrátil do vlasti. Bratři Mašínové ale návrat odmítají. Zájem o případ v Česku opět rozvířilo nedávné Paumerovo úmrtí a slova premiéra Petra Nečase, podle něhož měla skupina právo bránit se proti komunismu násilím. Veřejnost je totiž v názoru na její činnost dlouhodobě rozdělena.

ob iDnes.cz 10.11.2010

---

www.sinagl.cz: ...Též hodno připomenout článek pana Rosse Hedvicka "Úplně poslední případ poručíka Borůvky (literární detektivka)". O české povaze, která se nemění ani pobytem ve vyspělé demokracii, tedy u některých - - pojednává podrobně o tom, co vše předcházelo nevydání knihy Oty Rambouska "Jenom ne strach" Josefem Škvoreckým – počtěte si – malé ukázky:

…Ota Rambousek začal pracovat na knížce Jenom ne strach v roce 1986, rukopis byl dokončen a předán Škvoreckému v létě 1987. Původně měl Josef Škvorecký zájem ji vydat, jenže ukázky z knihy byly otištěny v časopise Západ, který byl poslán Václavu Havlovi. Havel poslal Škvoreckému 16. prosince 1987 dopis, kde uvádí své výhrady vůči Mašínům (i když okolo toho dělá piruety a tanečky). Dopis končí takto: "Mám výhrady proti některým jeho polohám, které bych tu nerad teď nějak stručně charakterizoval, protože bych je tím asi simplifikoval. Snad jen to bych mohl, že mi přecházel mráz po zádech, když se na stránkách Západu můj dávný spolužák z Poděbrad kasal tím, kolik lidí zabil". Zabití lidé byli komunističtí zločinci a dnes již kromě pár úplně zabedněných jedinců z české kotliny každý ví, že nejlepším přítelem komunistů byl právě Václav Havel. V tu chvíli Josef Škvorecký zařadil zpátečku. Po pár letech za svou poslušnost dostane od Havla Řád rudého lva se srpem a kladivem (tak nějak by se měl příhodně jmenovat). Je až fascinující sledovat, jaký vliv měl Václav Havel na své okolí i v době, kdy ani on sám nemohl čekat, že bude prezidentem.

…Druhým úžasným počinem bylo vytvoření kádrovací komise. Komisi předsedal Josef Škvorecký - seděla komise v celé místnosti za dlouhým stolem potaženým červeným suknem a měli nad hlavami přišpendlený nápis z pěnového polystyrenu "Se Sovětským svazem na věčně časy!"? Pili u toho minerálku ze zelených lahví? Nevíme to jistě, ale na mysl mi to přišlo. Přísedícími soudci z lidu a kádrováky byli Vilém Hejl, Lumír Salivar a Ota Ulč. A teď si ti čtyři zasloužilí vejlupkové, jejichž pocit vlastní důležitosti očividně zcela zatemnil jejich lidskou soudnost a důstojnost, začali mezi sebou vyměňovat mnohostránkové psané posudky k Rambouskově knize a o Mašínech vůbec. Tyto kádrové posudky si pak vzájemně kopírovali a posílali a ty se tak zachovaly na věcnou památku jako důkazy o marnosti jejich snažení. Děs a hrůza! Posudky byly jasně psané s dopředu domluveným závěrem - zamítnout. I použité výrazy si byly podobné!Celé zasedání téhle komise je korunováno dopisem Josefa Škvoreckého Otovi Rambouskovi ze dne 3. února 1989, kde mu sděluje, že komise rozhodla knížku nevydat - "tenhle dopis jsem odkládal, protože se mi do něj nechtělo" a odvolává se na Hejlovo "naprosto odmítavé stanovisko". Vilém Hejl byl v té době už po smrti - proč to nesvést na něj, že?V témže roce 1990 dostává Josef Škvorecký od prezidenta ČSFR Václava Havla Řád bílého lva III. třídy (to je jen takový malý lev, lev třetí třídy), bez řetězu. Pouze Řád bílého lva I. třídy je s řetězem. To aby bylo jasno. Stejné vyznamenání III. třídy dostala i Zdena Salivarová-Škvorecká.

…Angličtina má úsloví "give them enough rope" ve smyslu "dejte jim dostatek provazu, oni už se oběsí sami". Napadá mne to v téhle souvislosti proto, že nevím, zda to měl Josef Škvorecký, legenda české literatury, zapotřebí se takhle historicky znemožnit podlézáním Václavu Havlovi.

Ctirad Mašín se o tom vyjádřil takto: "Naskýtá se otázka, kdo měl větší prospěch ze Škvoreckého činnosti, padlá totalita a nebo dlouhodobé zájmy národa?"

Rozhodněte sami. Komisi k tomu svolávat nepotřebujete.

Ross Hedvicek