Navigace |
Politické vězně pobouřila milost pro Polednovou. Vesecká či Štětina ji vítajíPrezident Václav Klaus udělením milosti bývalé prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové, která ve vykonstruovaném procesu poslala na popraviště Miladu Horákovou, rozzlobil bývalé politické vězně a disidenty. Kritizovali ho Jiří Wolf, Vladimír Hučín či Petr Cibulka. Další osobnosti ale s udělením milosti souhlasí. Šestiletý trest pro komunistickou prokurátorku oživil v Česku debatu o tom, zda patří exponenti bývalého režimu - leckdy už ve vysokém věku - za mříže. Podobné tresty jsou v Česku neobvyklé. Na svobodě je například Karel Vaš, nechvalně známý z procesu s generálem Heliodorem Píkou. Alois Grebeníček starší, otec bývalého předsedy KSČM, se zase vyhýbal soudům tak dlouho, až zemřel. A komunistický bachař Josef Vondruška donedávna dokonce seděl ve Sněmovně jako poslanec a nyní je v důchodu. Lidé, které komunisté pronásledovali, se po propuštění Brožové-Polednové bouří. "Jako bývalý politický vězeň jsem tím dost zasažen. S milostí nesouhlasím, ale Václav Klaus mě zklamává od počátku svého působení, tak mě to nepřekvapilo," říká Vladimír Hučín. Hučín, který Vondrušku zná z věznice v Liberci-Minkovicích, soudí, že ženská věznice ve Světlé nad Sázavou nabízí komfort na úrovni dobře zajištěného domova důchodců. "Vězení jako byla za komunismu, to bych jí asi nepřál. Ale tohle by jí mohl leckterý postarší člověk závidět," řekl Hučín iDNES.cz. Jiný bývalý politický vězeň Jiří Wolf jde ještě dál. "Jsem šokován, když dáváme zločincům milosti. To už není humanita, je to vyložená provokace. Snad bychom se nyní my všichni, postižení zločinem, měli 'zločincům' omlouvat?" kroutí hlavou. "Je to absurdita a výsměch spravedlnosti. Trest, který dostala, byl neskutečně směšný. Ale to je součástí frašky, ke které v tomhle vyrovnávání s minulostí v Česku dochází. Domnívám se, že pan prezident opět projevil své levicové smýšlení," řekl Wolf. Dopadlo to dobře, soudí historik, šéfka žalobců i senátor Historik Prokop Tomek, který se zabývá padesátými léty, připomněl, že je poměrně překvapivé, že Brožová-Polednová vůbec byla uvězněna. Při nástupu do vězení jí totiž bylo 87 let. "Dalo se čekat, že bude propuštěna třeba ze zdravotních důvodů, že se soud spokojí s formálním odsouzením... Z obecně humánních důvodů je propuštění na místě. Trvat na věznění by bylo absurdní, zvlášť když si uvědomíme, že v tolika dalších případech byli lidé osvobození, případně se vůbec nedostavili před soud. Je to docela pochopitelný krok," řekl iDNES.cz Tomek. Podobně mluví i senátor Jaromír Štětina. "Postup pana prezidenta schvaluji, stejně jako jsem ho schvaloval před dvěma lety, kdy jí milost ještě neudělil. To, že to teď udělal, vidím jako akt milosrdenství. Myslím, že se zločinu dopustila, ale tím, že byla odsouzena, bylo spravedlnosti učiněno zadost," řekl Štětina. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která neúspěšně navrhla milost pro prokurátorku už dříve, Klausovo rozhodnutí přivítala. Důvody udělení milosti jsou podle ní v zásadě totožné s těmi, které sama uváděla, když udělení milosti navrhla. "U těchto takzvaných starých zločinů jde zejména o morální rovinu. Mým cílem vždy bylo a je právě jasné pojmenování viníků, nikoliv to, aby tito lidé seděli ve vězení," uvedla Vesecká v září 2008. Cibulka: Klaus hájí jen zájmy sobě rovných S Veseckou ani jinými obhájci udělení milosti ale nesouhlasí další disident Petr Cibulka. "V Necenzurovaných novinách a na našich stránkách (www.cibulka.net, pozn. red.) už dvacet let všem lidem říkám, že nám vládnou zločinci. Nejvyšší představitel vládnoucí rusko-české kriminální fízlokracie Václav Klaus tímto svým rozhodnutím znovu potvrdil, že není prezidentem slušných lidí, ale je prezidentem pouze sobě rovných, jejichž zájmy vždy věrně hájil a dodnes hájí," míní Cibulka. "Pod jeho vedením u nás prosperují vždy beztrestní zločinci, zatímco jejich oběti na okraji jím vedené společnosti už desítky let živoří," dodal. Jan Wirnitzer iDNES.cz 22.12.2010 Prezident udělil milosti Prezident republiky Václav Klaus se dne 21. prosince 2010 rozhodl vyhovět dalším žadatelům o milost. Ve většině případů ho k tomu vedly zákonotvorné a humanitární důvody.
Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru, hrad.cz 21.12.2010 Vesecká: Udělení milosti Brožové-Polednové vítám Reakce nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké na udělení prezidentské milosti bývalé prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká vítá udělení milosti prezidentem Václavem Klausem bývalé prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové, kterou sama iniciovala již před více než jedním rokem. Důvody, na základě nichž prezident Václav Klaus milost Ludmile Brožové-Polednové udělil, jsou v zásadě totožné s těmi, které ve své žádosti uváděla nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Renata Malinová Připomeňme si: Brožová: Urválek byl moc mírný "Velmi dobrá byla při procese spolupráce se soudruhy z StB," napsala v hodnocení procesu s Miladou Horákovou bývalá prokurátorka, která u justiční vraždy asistovala. K práci prokurátora Urválka byla Ludmila Brožová-Polednová v hodnocení kritičtější, vytýkala mu nedůrazné vystoupení. Zhodnocení procesu 1/ Přesto, že přípravě procesu bylo věnováno poměrně hodně času, zdá se mi, že tento čas nebyl dostatečně dobře využit. Spousta času byla věnována protokolům předběžným, které byly velmi obšírné a nedávaly obraz o celé věci a naopak nás sváděly k tomu, abychom se věnovali příliš podrobnostem a odchylkám ve skutkovém ději. Myslím, že by bylo místo toho vhodnější důkladné politické školení, zaměřené k procesu, ke kterému se takto přistoupilo až těsně před procesem. 2/ Znovu připomínám, že pět intervenujících prokurátorů je moc. v žádném případě nemohou přímo u přelíčení udržovat mezi sebou kontakt. Myslím, že by byli na věc stačili soudruzi Urválek a Vieska. Já osobně jsem se necítila na místě při tak odpovědném procesu. Mé vědomosti a zkušenosti na to nestačily a měla jsem velký strach, abych něco nezkazila. Proces však byl pro mě a myslím i pro s. Havelku velkou školou. Setkali jsme se zde opět s dvěma typy prokurátorů naprosto odlišných. S. Urválek je spíše mírný, věcný; ale někdy až únavný, protože citoval dlouhé pasáže z dokumentů spíše způsobem přednášky než dokazování. Někdy se zbytečně vracel a rozmělňoval již otázku, která byla dobře zodpověděna a hezky vyvrcholena. S. Vieska dodal procesu živost. Jeho způsob intervence znamená dobré využití procesu ve veřejnosti. Na něm je také vidět, že s takovým úmyslem přistupuje k přelíčení. Dala bych přednost typu prokurátora jako je s. Vieska. S. Urválek je velmi svědomitý, zvláště v přípravě procesu, v konceptu, ale neškodilo by mu trochu lehkosti a důraznějšího vystoupení. 3/ Velmi dobrá byla při procese spolupráce se soudruhy z Stb. Tomu je možno nejvíce děkovat, že proces dopadl dobře. 4/ Pokládám za správné, aby trestní oznámení v tak velkých věcech bylo jen stručné a aby práce, kterou je jinak nutno věnovat na sepsání tr. oznámení, byla věnována k vypracování žaloby. V tomto případě však prokurátoři pomáhali dělat trestní oznámení (které pak nebylo předloženo) a soudruzi z Stb se práce na žalobě nezúčastnili, protože zhotovovali tr. oznámení, které jak jsem uvedla, nebylo pak předloženo. 5/ Nelíbilo se mi, že byl přímo v tomto procesu žalován Buchal. Upozorňovala jsem na věc již ze začátku – bylo by lépe, kdyby byl vystupoval jako svědek a místo něho některý ze spolupracovníků Horákové. 6/ Upozorňuji na to, že při referování o procese jsem se již sešla s dotazy, proč nebyl u Hejdy vysloven absolutní trest. 7/ Myslím, že nebylo třeba tak úzkostlivě dbáti o to, aby se neukázalo, že organisace byla šířeji rozrostlá. Naše veřejnost chápe, že nemohlo jít o nějakou obrovskou organisaci, ale je dobře ukázat, že toto byly kořeny, a že mělo toto vedení také své pomahače venku. /V šachtinském procesu na př. prokurátor ukazuje, kde všude měla organisace své spolupracovníky/. 8/ Vynášení rozsudku má znít přesvědčivěji, důrazněji:- i v přednesu. 9/ Organisace. Voda se přinášela do soudní síně vždycky těsně po přestávce, to se mohlo obstarat dřív. Podepsána Brožová L. Lidovky.cz 16.10.2007. Obsahuje FOTOKOPIE. Klaus udělil milost Brožové-Polednové, komunistické prokurátorce Bývalá komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová dostala milost od prezidenta Václav Klause, hned v úterý by ji měli propustit z věznice ve Světlé nad Sázavou. Potvrdil to mluvčí Hradu Radim Ochvat. Ve věznici si odpykala už více než rok ze svého tříletého trestu. "Prezident přihlédl k vysokému věku odsouzené, k tomu, že část trestu již vykonala, a k jejímu zdravotnímu stavu," zdůvodnil milost Ochvat. Devětaosmdesátiletá Brožová-Polednová byla za podíl na justičních vraždách v procesu s Miladou Horákovou v roce 1950 odsouzena k 6 letům odnětí svobody, do vězení nastoupila loni na jaře. Krajský soud v Hradci Králové ale letos v únoru rozhodl, že na Brožovou-Polednovou se vztahují tři prezidentské amnestie z let 1953, 1955 a 1990. Každá z nich by podle výkladu soudu měla Brožové-Polednové zmírnit trest o dva roky, proti tomu se ale postavili žalobci. Vrchní soud ji následně snížil trest na tříletý. O milost pro Polednovou žádala už v roce 2008 kvůli věku a špatnému zdraví nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, Klaus jí ale nevyhověl. Hrad pak však údajně inicioval nové řízení a prověření platnosti amnestií. Brožová-Polednová je zatím jedinou odsouzenou účastnicí z vykonstruovaných procesů z 50. let. Odsouzená byla za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové a dalších lidí z roku 1950. Podle tehdejší obžaloby připravovala Horáková jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. V procesu s Horákovou bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti. Na místo prokurátora byla Polednová dosazená komunistickou stranou, ačkoliv neměla žádné právnické vzdělání. Absolvovala pouze dvouletou Právnickou školu pracujících. Podle historiků byla do procesu s Horákovou vybraná kvůli tomu, aby obviněnou političku a další dvě ženy nesoudil muž a nevzbudily u veřejnosti lítost. Polednová se angažovala i pro odmítnutí milosti pro Horákovou u prezidenta republiky a účastnila se její popravy ve věznici na Pankráci. Poprvé byla za podíl na justičních vraždách obviněna v roce 2006, ale tehdy státní zástupce vrátil případ k došetření. O rok později, v červenci 2007 byla obviněná podruhé na základě nově objevených materiálů v Národním archivu. K nepodmíněnému trestu v délce osmi let byla Brožová-Polednová následně odsouzená 1. listopadu 2007. Vrchní soud v Praze ale 10. února 2008 rozhodl, že čtyřnásobná justiční vražda z roku 1950 je promlčena, a tím tak Brožovou osvobodil. Nejvyšší státní zástupkyně však případ vrátila vrchnímu soudu k posouzení a 11. září 2008 byla Brožová odsouzena k šesti letům odnětí svobody nepodmíněně. K výkonu trestu nastoupila do věznice ve Světlé nad Sázavou 19. března 2009. Její právní zástupce oznámil, že podá ústavní stížnost, ale tu v červenci 2009 Ústavní soud odmítl a definitivně tak potvrdil šestiletý trest vězení. Následně soud zamítl žádost o přerušení výkonu trestu kvůli jejímu vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu. Martin Hájek, Eurozpravy.cz, mediafax, 22.12.2010 Klaus pardons prosecutor in Horáková's trial Full article Prague Daily Monitor (CTK) HERE 22 Dec 2010] Od Administrátor v 2010-12-22 23:48 | Převzato z médií
|
Procházet archivHledatKdo je onlineMomentálně je online 0 uživatelů a 4 hosté.
Přihlášení |