Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Ilustrace: Mirek Vostrý

Vím dobře, že v naší rozpolcené společnosti mé články na zdejším blogu nemají tolik sympatií, jako mají autoři článků o lásce, přírodě či o cestách po světě a pokud se týkají dění kolem nás, že nejvíc zdejší čtenáře zajímají ty s blankytnou barvou. Ale náš život tu utváří politika všech barev, mně bohužel vadí všemožné odstíny té krvavé. A také to, že se její příznivci neomaleně derou do čela, jeden odporný nástroj této barvy donedávna dokonce seděl v Parlamentu a nebýt několika statečných by tam nejspíš seděl dosud.

V pátek se konalo u soudu v Liberci druhé kolo utkání o pravdu, která u nás vítězí zatím stále nejvíc na prezidentské zástavě. Pro jednání si soudce zajistil zvýšenou ostrahu soudní síně, uvnitř oproti minulému jednání byli trvale přítomni nejméně čtyři šedomodré uniformy justiční stráže s domlouvátky..

Politický vězeň Jiří Wolf si dovolil žalovat bachaře Vondrušku, který ho dle jeho výpovědi ve vězení nejen šikanoval a týral, ale také bil. Tvrdí, že to bylo součástí trestu, v Minkau bili všichni bachaři a ti, kteří ne, tak neobstáli. Žaloval ho před třemi lety, když poznal Vondrušku jako poslance parlamentu. Parlament zbavil Vondrušku imunity a tak po třech letech probíhalo druhé jednání soudu.

Jestliže byl SNB nástrojem KSČ (že se hoši v zeleném s rudými výložkami mnoho nerozpakovali používat černá domlouvátka, i pěsti, což mohou potvrdit mnozí vyslýchaní v té době a jak to umí při potlačení protestních názorů viděli všichni v Palachově týdnu r.89 a zejména o několik měsíců poté v "manšestrovém" listopadu), pak vězeňská služba, v neveřejném prostoru, nepřátele KSČ a státu - politické vězně, převychovávala nevybíravými metodami už jen z principu.

V pátek vypovídal stručně Jiří Gruntorád o tom, že pracoviště bylo peklem, odsouzení nestíhali plnit normy a za to byli kázeňsky trestáni na samovazbách, dozorce vychovatel Vondruška byl zlý a vyžíval se v trestání zvláště politických vězňů. Jeho osobně ale nebil. Vysvobozením bylo přeřazení do těžší, třetí nápravněvýchovné skupiny, což se mu podařilo, jinak by nejspíš trýznění nepřežil.

Další pozvaný svědek, který ale také od Vondrušky bit nebyl, Petr Cibulka se nemohl dostavit, stará se v Praze, kde bydlí, o těžce nemocnou matku a bude vyslechnut tam.

Dozorový prokurátor Kostelecký, jako další pozvaný svědek prohlásil, že stížnosti vězňů v té době nebyly důvodné a týkaly se jen pracovních podmínek. Že by dozorci vězně bili, toho svědkem při svých návštěvách nebyl a na stížnosti tohoto druhu se už nepamatuje, možné to ale je. Symbolické je, že dnešním obhájcem Filipese, jak Vondruškovi přezdívali muklové, je bývalý nadřízený prokurátor soudruha prokurátora.

Dalším svědkem byl bývalý velitel věznice Šimek, který rozvlekle líčil, jak se staral o výstavbu věznice. Soudce jeho povídání nepřerušil, ani neusměrnil, nechal ho tu básnit více než hodinu. K Vondruškovi vypověděl pouze, že opakovaně usiloval o to, dostat se na VŠ, že byl kázeňsky potrestán a pak nakonec vyznamenán, když ho jeden mukl zbil tyčí. Je mu známo, že jednal často neadekvátně a na vězně řval, ale ne proti platným zákonům, nedozvěděl se, že by je bil, a že už se spolu nestýkají.

Soudní znalec z oboru psychologie dosvědčil, že J.Wolf si po tak dlouhé době i z důvodu dlouholetého věznění, které ho jistě psychicky poznamenalo, nemůže přesně po tak dlouhé době pamatovat jednotlivé detaily jednotlivých činů jeho tehdy trvalé perzekuce.

Opět se mnoho neprojevil zástupce žalující strany (SZ) a nebýt Mgr. St. Němce, který byl zmocněncem nemocného J.Wolfa, tak doplňující otázky svědkům za stranu žalující nepoložil asi nikdo. Na závěr soudce jednání odročil, po výslechu P.Cibulky v Praze se bude pokračovat 13.dubna. Velkou nadějí při nečinnosti žalobce je, že se jednání účastnil právě Mgr.Němec, kterému se nehodil o týden dřív určený termín a nenechal si soudcem svoji žádost na odložení o týden zamítnout; mohl by pomoci pravdu nalézt.

A moje poznámka k celému jednání – nepochybuji o tom, že soudce Mgr.Pavel Pachner je seznámen s výpovědí dalších svědků, kteří na Policii uvedli, že byli od Vondrušky mláceni – M.Petrovický a Vl.Hučín, ale ti předvoláni na příští jednání podle jeho sdělení, že jejich výpověď není nutná, nejspíš nebudou. Bude to jistě chyba.

Obávám se tedy právem (protože samozřejmě bachař všude prohlašuje, že je nevinný, že si to vězňové na něj vymýšlejí, aby ho poškodili a například výpověď J.Gruntoráda již předem označil za pověsti starého zbrojnoše a že je to politický proces), že soud skončí nejspíš osvobozením Vondrušky pro nedostatek důkazů. Jistěže se J.Wolf odvolá, pokud tuto nespravedlnost psychicky ustojí, tak je naděje, že se pravda bude bohužel hledat nejméně celý tento rok. Samozřejmě, že je proces svým způsobem také politikum, vždyť se nejednalo o kriminálníky, ale politické vězně a když původně J.Wolf chtěl obžalovat celý systém, sdělila mu SZ, že by proces trval 15 let. Tedy i pro to, jak je soudní jednání vedeno, už byla podána ze strany jiných politických vězňů z Minkovic další trestní oznámení.

Snad tedy pravda možná nakonec vyjde najevo - ale dá to fušku!

Eduard Seibert, blog Lidovek 22.1.2011

---

Soud s exposlancem Vondruškou byl odročen na duben

[Celou zprávu ČTK si přečtěte ZDE 21.1.2011]

---

Na vězně řval, stěžovali si na něj, řekl soudu o bachaři Vondruškovi jeho šéf

více zde: iDnes.cz/MFdnes 21.1.2011. Obsahuje fotogalerii.

---

Soud s Vondruškou bude pokračovat v dubnu

více zde: Liberecký deník 21.1.2011

---

Šéf Vondrušky z Minkovic: pracovní podmínky měli všichni stejné

více zde: Liberecký deník 21.1.2011

---

Svědci nepotvrdili, že by bývalý dozorce Vondruška vězně týral a napadal

více zde: Právo 21.1.2011

---

Ostuda ČR: Největší koncentrační tábor v Evropě – Minkovice 1989!!!

Kdy budou místo poslušných pěšáků obžalováni a souzeni skuteční viníci a zločinci…?!

V "nápravně pracovním táboře" v Mikovicích, vězni nazývaném "Minkau", novodobém Jáchymově, pracovalo 900 vězňů za stejně nelidských podmínek jako na jáchymovském uranu před 60 lety! Vydělávali státu miliardy, mnozí i umírali. Byly zde používáni psi jako v německých koncentračních táborech. Docházelo k těžkým pracovním úrazům, zastřelení na útěku, jako v 50.letech na uranu v Jáchymově. Samotní vězni považovali "Minkau" za nejhorší koncentrák v Evropě, mnozí proto i udávali či žádali o přeřazení do nejnižší nápravní skupiny. Jiří Gruntorád je nazval peklem! Umíte si představit, že by ve SRN vypovídal po 20 letech velitel koncentračního tábora coby důchodce s nemalou penzí, nepotrestaný a snažil se ještě vzbuzovat všeobecnou lítost, utvrzoval veřejnost o své nevinnosti a vyjadřoval obavy co si o něm pomyslí jeho vnuci…?! Kdy budou obžalováni skuteční viníci, různí Štrougalové, Lorenzové, Grégrové, Palasové a jim podobní a ne jen jejich poslušní pacholci…?! U OS Liberec jsme zažili další žalostný výsledek naší "sametové revoluce" a postkomunistické justice. To, že o tomto skandálu celostátní média prakticky mlčí je ostudné a neuvěřitelné!

Existence minkovického pracovního tábora byl obrovský zločin, je stále mezinárodní ostudou České republiky, kdy organizátoři a hlavní viníci stále žijí mezi námi nepotrestáni! Není divu, že tento koncentrák byl co nejrychleji v roce 1990 zlikvidován, zločinci nepotrestáni, jakoby tábor vznikl sám od sebe a nikdo nebyl za nic odpovědný! Obžalovaného "JUDr." Josefa Vondrušku obhajoval bývalý komunistický prokurátor JUDr. Rydvan, svědkem obžaloby byl jeho bývalý podřízený prokurátor JUDr. Karel Kostelecký, který prokazatelně křivě svědčil. Solidně vypovídali Jiří Gruntorád a soudní znalec dr. Goldman. Sadistický "vychovatel" Josef Vondruška, je dodnes pyšný na svoji "práci"…?!

Z textu minkovického vězně Jiřího Kubíka: "Koncentrační tábor Minkovice vznikl na rozkaz ministra vnitra Baráka č. 35 z 1.3.1958 o zřízení "nápravně pracovního tábora Minkovice v kraji Liberec". Vypátrat v archívu vnitra jeho přípravu a pozadí (důmyslný plán ÚV KSČ, jak zajistit pro devizovou bižuterní továrnu státu z "protistátních zločinců" levné otroky, uložený za úkol ministrovi), by bylo jistě velice zajímavé.. Ale já už nestíhám. Někdo to snad někdy zjistí. Těch málo vězněných žen vyrábějících zde po únoru 48 pouze malé šatonky nemohlo velkou sklárnu nad vodou udržet.. Oproti tomu jsem vůbec nenašel na webovém archívu justice.cz, ministerstva spravedlnosti, vnitra ani nikde jinde např. ZDE, rozkaz ministryně spravedlnosti č.1/1990 (Dagmar Burešové) o okamžitém zrušení útvaru SNV ČSR č.2 Liberec (Minkovice) ze dne 12.1.1990. Jiné rozkazy a vyhlášky z ledna 1990 včetně velké amnestie z 1.1.1990 zveřejněny jsou. Tento ne. Rovněž jeho pozadí o bleskurychlém vyklizení lágru a továrny a odvozu vězňů do Ostrova nad Ohří i jinam bude velmi zajímavé v archívu MS ČR vypátrat. Kdo na tom měl tak veliký zájem 12. den po skončení revoluce a zvolení V. Havla prezidentem? Dosavadní šéfové StB nebo šéfové zločinecké Vězeňské správy a stejného ministerstva ČSR a ČSSR?"

Těžko nám na to odpoví obhájce Vondrušky JUDr. Rydvan, bývalý komunistický prokurátor a dnes majitel AK v Liberci, který měl v sobě tolik drzosti, že OF v Liberci nabízel v roce 1989 své právnické služby (byl rychle vypoklonkován). Možná to zjistí MUDr. Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu, který byl na soudní jednání pozván osobním dopisem, bez jakékoliv reakce se nedostavil. Snad to stihne příště, dne 13.4.2011 opět od 8:30 hodin u OS Liberec…?! Mimochodem MUDr. Tichý, který prováděl pitvu zavražděného Pavla Wonky a známého libereckého aktivisty René Matouška, stále žije. Co by nám asi dnes řekl, kdyby mohl mluvit pravdu a o které nepochybně mnohé ví i pan místopředseda Senátu? Řekl to zcela správně v reakci na vystoupení ministra Víta Bárty na TK: "Minulost dožene každého."

Z úst velitele minkovické věznice Miroslava Šimka zaznělo, že PhDr. Aleš Kýr, dnešní vedoucí kabinetu dokumentace a historie vězeňské služby a který obdržel vyznamenání za věrnou službu, byl předsedou ZO KSČM. Buď se bývalý velitel věznice mstí a nemluví pravdu, nebo i pana Kýra dohnala jeho minulost? Má-li čisté svědomí, měl by se k tomuto závažnému obvinění vyjádřit.

Justiční stráž mi zakázala fotografovat na chodbě soudu, novinářský průkaz ji nakonec přesvědčil (ostatně i bez něho bych si nenechal vzít své právo ve veřejné budově i jako občan moci fotografovat). Dokonce mne odmítla vpustit po návštěvě toalety zpět do soudní síně. Velitele Justiční stráže jsem přesvědčil o jeho neoprávněném jednání a do soudní síně mne tak mohla následovat jak čekající redaktorka ČRo Ivana Bernátová, tak redaktor LN Václav Drchal – viz video na You Tube. Soudce jsem na podivné chování justiční stráže veřejně po skončení první části jednání upozornil – neřekl ani slovo – justiční stráž se do skončení jednání, pokud vím, chovala tak jak má.

Po skončení soudního jednání jsme se vydali do Minkovic s politickými vězni Mílou Petrovickým, Jiřím Kubíkem, členy KPV ČR (mimochodem nikdo z vedení KPV ČR se nezúčastnil - na webu KPV ČR ani zmínkyo soudu!) a přáteli. Bylo to dost otřesné – viz zvukové záznamy níže. Současný ředitel firmy Preciosa nechtěl být fotografován, jinak byl vstřícný. Povolení k návštěvě nemohl vydat, ale doporučil nám obrátit se na GŘ. Je smutné konstatovat po více jak 20 letech, že na místě tohoto děsivého komunistického koncentráku, který byl v mnohém zřejmě horší než nacistické, není vybudován žádný památník, nebo alespoň pamětní deska. Není divu, pachatelé a odpovědní žijí nadále mezi námi, jistě s nemalým důchodem a stále funkčními "vazbami", které jim zatím umožňují jejich poklidný život. Svědomí ale jistě ne – o tom vypovídala více než jasně svědecká výpověď velitele tohoto sadistického zařízení. Viditelně se odpovědné osoby a instituce této země vyhýbají odpovědnosti, zamlčují pravdu, podobně jako v případě našich bývalých spoluobčanů – českých Němců – o poválečných zločinech a masakrech. Bez zveřejnění pravdy se budeme propadat stále hlouběji, ekonomicky i mravně, kde už jsme, obávám se, na samém dnu…

2500 kg vážící lustr, vyrobený vězni v Minkovicích, zdobí sály Vatikánu, zda-li Vatikán vůbec ví, že je potřísněn i krví a potem nevinných a týraných…?!

ZDE - zahájení soudního jednání s výpovědí Jiřího Gruntoráda

ZDE – výpověď komunistického prokurátora JUDr. Karla Kosteleckého

ZDE - výpověď velitele Minkovického koncentráku Miroslava Šimka I.část

ZDE - výpověď velitele Minkovického koncentráku Miroslava Šimka II.část

ZDE - výpověď soudního znalce dr. Goldmana

ZDE - závěr jednání s kultivovaným "vynucením" vhodného termínu Mgr. Stanislavem Němcem

ZDE - rozhovor s Josefem Vondruškou – Jiří Kubík, Jiří Wonka, Jan Šinágl

ZDE - rozhovor Josefa Vondrušky pro ČRo a Internetové zpravodajství

ZDE - rozhovor Jiřího Kubíka pro média, kde oznamuje mj. i TO na Lubomíra Strouhala

ZDE - "rozhovor" s JUDr. Rydvanem pro Internetové zpravodajství

ZDE - rozhovor ve vrátnici firmy PRECIOSA – Minkovice

ZDE - rozhovor s ředitelem firmy PRECIOSA – Minkovice

ZDE - vyprávění Míly Petrovského a Jiřího Kubíka během prohlídky okolí věznice I.část

ZDE - vyprávění Míly Petrovského a Jiřího Kubíka během prohlídky okolí věznice II.část

ZDE - vyprávění Míly Petrovského a Jiřího Kubíka během prohlídky okolí věznice III.část – otřesný popis poměrů!

ZDE - fotogalerie z jednání OS Liberec a návštěvy koncentráku v Minknau dne 21.1.2011

ZDE – jsou další informace o tomto zločineckém zařízení KSČ

Zajímavé, česká justice zavírá bezdůvodně mladé lidi z Dělnické strany, tedy strany, která nikoho nezabila či nezavraždila, ale příslušníci zločinecké, komunistické strany, mající na svědomí miliony nevinných obětí, jsou netrestání a pokud se "malé ryby" dostanou do vězení, dostávají milost, nebo jsou pro vzorné chování předčasně propouštěni bez toho, že by projevili lítost a pokoru. Nevyhneme se tomu, chceme-li mít naděje a smyslplnou budoucnost, odsoudit komunistickou ideologii a systém zrovna tak jako to provedl Norimberský tribunál.

Konzum korumpuje naši mysl, ztrácíme stále více smysl pro skutečné hodnoty. V podstatě probíhá další, skrytá, postupná neonormalizace pod pláštíkem demokracie, s cílem její likvidace. Tomu je třeba se postavit dříve, než bude pozdě - a nejenom v České republice. Ústava ČR nás k tomu vybízí a povinuje!

Tuniský premiér prohlásil: "Byla to opravdová revoluce a jsem na zemi hrdý." Tunisané dokázali svrhnout ty, kdo porušovali, zákony, lidská práva, nebyli reprezentanti jejich vůle, představ, chovali se nemravně a zločinecky – těžko by to dokázali jen "sametovými klíčky"! Budou na nás hrdi i naši potomci…?! Pokud bude přibývat lidí, kteří na otázku "Co jsi udělal Ty sám osobně, konkrétně, pro svoji zemi", pak věřím, že ano.

Jan Šinágl, 22.1.2011