Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

"KOMUNISTICKÁ SVINĚ" - takhle veřejně označil sám sebe soudruh JUDr. Josef Vondruška po tom, co byl prvoinstačním soudem zproštěn obvinění. Nutno podotknout, že přítomní byli jeho výrokem potěšeni, (nikoli však po letech strávených v jeho společnosti překvapeni), neboť jasně ukázal, že nestudoval za dělnické peníze zadarmo - málokdo jiný by to vyjádřil s takovou erudicí a přesností. Ilustrační foto.

Prohlášení poškozených:

Obžalovaný nebyl jménem České Republiky dne 28.4.2011 u Okresního soudu v Liberci právně uznán vinným z týrání politických vězňů vzhledem k chybějícím PŘÍMÝM důkazům a ke konečnému stavu TVRZENÍ PROTI TVRZENÍ. K soudům se někdy nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek. Ten musí odpovídat psanému zákonu. Překvapeni tedy nejsme. Bojovali jsme za svobodu a právo, nyní ho J.Vondruška plně využil. Pokud se k činu obžalovaný nepřizná a svědčí proti němu pouze poškozený, má obžalovaný u nás větší práva než oběť.

Podle trestního řádu Josef Vondruška nebyl uznán vinným. Nikoli však shledán nevinným.

Nebyl uznán vinným ne proto, že by se prokázala jeho nevina, ale proto, že se dostatečně a nade vší pochybnost neprokázala hledáním 30 let starých důkazů jeho vina. Soud pak musel chtě nechtě podle Trestního řádu, v němž je přímo nařízena zásada In dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obžalovaného), rozhodnout v jeho prospěch a obžalobu zamítnout. Tato zásada umožňuje soudům ve sporných případech s nedostatkem důkazů "rozhodnout u ukončení trestního řízení, aniž by byla nalezena pravda." Má se tak předejít možnému justičnímu omylu při důkazní nouzi. Chybějící přímý důkaz může být ale nahrazen uceleným řetězcem důkazů nepřímých. Takové listiny a svědci jsou, ale ucelený řetězec je sporný. Svědci, kteří každý zvlášť a každý o samotě zažili od obžalovaného násilí a šikanu, si navzájem svědčit nemohou, byť se soudu opakovaně přihlásili.

Když se tedy soudní cestou nepodařilo nalézt plnou pravdu a odpověď na právní otázku viny ve smyslu Trestního zákona, může jí v mravní společnosti nad spáchanými skutky jistě vynést mimosoudně např. mravně nebo mediálně nebo politicky někdo jiný. Což mohou být jak média seznámená s důkazy, tak poškození, kteří jako oběti Vondrušku osobně zažili.

Tito poškození vyhlašují:

v e ř e j n ý  r o z s u d e k

s prohlášením o vině Josefa Vondrušky tak, že:

KOMUNISTICKÝ BACHAŘ JOSEF VONDRUŠKA Z LIBERCE JE Z TÝRÁNÍ, ŠIKANOVÁNÍ A TERORIZOVÁNÍ POLITICKÝCH VĚZŇŮ VINEN,

protože některé z nás v 70. a 80. letech v minkovickém koncentráku řízeném politicky Ústředním výborem KSČ včetně Husáka, Jakeše, Bilaka, Hegenbarta, Šalgoviče, Lenárta, Mohority, Štěpána, Indry, Kapka, Hoffmana, Pitra, Turza, Blechty, řízeném služebně Šimkem, Kosteleckým, Barákem, Štrougalem, Obzinou a řízené pracovně ředitelem otrocké továrny Preciosa n.p. dnes miliardářem Ludvíkem Karlem, osobně šikanoval, ponižoval a týral.

Což veřejně prohlašujeme pro poučení budoucích mladých generací při vědomí toho a proto, že platný Trestní řád neumožňuje toto zneužití pravomoci veřejného činitele prováděné tehdy na osamocených jednotlivcích promyšleně mimo svědky a mimo kamery soudně odsoudit.

Je paradoxem, že dnešní až příliš demokratické zákony umožňují každému evidentnímu zločinci při určitém nedostatku důkazů legálně uniknout spravedlnosti a vězení, zatímco totalitní zákony poslance Vondrušky a jeho politické strany KSČ, dnes KSČM, nás jako nevinné zavíraly na dlouhá léta do pracovních táborů a tajné otrokářské továrny Preciosa za naše názory a postoje k tyranské politice KSČ.

Zločinec Vondruška řízený stranou pro boj s třídním nepřítelem, kdy se stal bachařem nedlouho poté, co schválil jako vlastizrádce okupaci Československa, je tedy dnes symbolicky "potrestán" alespoň mravním odsouzením části společnosti nikoli soudně nebo vězením. Vyšší spravedlnost na něj teprve čeká. Ta jej už nemine.

Za poškozené politické vězně a oběti minkovického teroru KSČ v letech 1948-1990: Wolfa, Petrovského, Kubíka, Hučína, Bystroně, Cibulku, Dederu (SRN), Fogta, Gruntoráda, Ing. Hauptmanna, Havelku, Havlíčka, Chuma, Jirouse, Kaňku, Kisze, Kliera, Kopeckého, Krause (SRN), Langmana, Levého, Ludína, Miadika, Ocáska, Petráše, Raise, Růžičku, Sluku, Švehlu, Tarhaje, Trojana, Vacka, Vincence, Vyhnálka (Austrálie), Wunsche,

za politické vězenkyně: Hübnerovou, Jakubovou, Moravečkovou, Musilovou,

za mrtvé: Boučka Fr., Dejmala Ivana, Jandáka Vítězslava, Wonku Pavla, René Matouška, Karla Černohorského, Dolejšího, Boháče, Švajdlera,

Výbor na odhalení teroru KSČ v lágrech, O.S.
Před Okresním soudem v Liberci
Dne 28. dubna 2011

P.S.: Zdravíme všechny kolegy politické z Minkovic a ve druhé skupině také ostatní kamarády či pozůstalé tak či onak spojení s Minkovicemi.

Bachař Vondruška nebyl za občasné fyzické domluvy soudem uznán vinným. Tak už to u nás chodí. Nevzdáváme se a s o to větším důrazem rozjíždíme v médiích kampaň o celkové zločinnosti minkovického systému, který v jiných čs. lágrech nebyl, anebo tam byl jenom částečně.

Každé vaše napsané vzpomínky potvrzující nelidskost podmínek přivítáme. Formujeme to totiž zároveň do trestně právní roviny od bachařů až po ministry vnitra z ÚV KSČ, což snad bude mít větší váhu, než pár úderů na kobce beze svědků. Ale bude potřeba jednou jít taky o tom svědčit. Každý z nás.

vybor.na.odhaleni.teroru.ksc.v.lagrech@email.cz.

VOT o.s.