Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Protikomunistický odboj si zaslouží ocenění, odpor uznání a disent údiv. Nicméně zákon o třetím odboji nesplňuje očekávání. Tepe tuzemskou legislativní snahu mladší z bratří Mašínů Josef. O odškodnění žádat nebude a českým soudům stejně dvakrát nevěří, protože prý pravidelně potvrzují bezúhonnost spolupracovníků StB jako Zdena Salivarová, Jiřina Bohdalová či Jan Kanyza.

Snahu iniciátorů zákona o třetím odboji a jeho přijetí sněmovnou i senátem Josef Mašín vítá, přestože jeho konečná verze podle něj nesplňuje očekávání vyvolaná jeho názvem. Souhlasí také s rozdělením protikomunistických bojovníků do různých kategorií. Nicméně kategorie odboj je v zákoně nedostatečně definována a zákon proto není dvakrát moc srozumitelný. Odboj si prý zaslouží ocenění, odpor uznání, ale disent jen údiv. Pozůstalí pak soustrast, oběti účast a lítost. Popsané hodnocení vyjádřil Josef Mašín poté, co mu ParlamentníListy.cz poslaly znění zákona o protikomunistickém odboji s tím, že on o odškodnění každopádně žádat nebude.

Soudy nemají dobrou pověst

"V demokratickém systému má právo žádat o cokoliv každý. Poslední slovo budou ale mít soudy. České soudy však mají pověst, na kterou nemohou být pyšné, což se týká i některých rozhodnutí. Třeba když bývalým spolupracovníkům StB jako Zdena Salivarová, Jiřina Bohdalová či Jan Kanyza téměř pravidelně potvrzují bezúhonnost," sdělil ParlamentnímListům.cz Josef Mašín k tomu, že ze zákona budou mít na odškodnění právo i bývalí komunisté, kteří se následně postavili proti režimu.

Ohledně předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděždy Kavalírové se kupodivu vyjádřil diplomaticky. "Paní Kavalírovou ani její životopis neznám. Nicméně je smutné, že organizace, kterou ona vede, a která by se měla zastávat obětí komunistického teroru, tak mnohdy nečiní," řekl. Nutno dodat, že sestra Zdena Mašínová před třemi roky odmítla převzít vyznamenání pro jejich otce, jehož nacisté popravili kvůli odbojové činnosti. Jako důvod udala právě přítomnost Naděždy Kavalírové, která podle ní není bezúhonná, protože pracovala za totality na ministerstvu sociálních věcí a její manžel na ministerstvu vnitra.

Země, kterou jsme znali, neexistuje

"Z Československa, pro které jsme chtěli bojovat, jsme odešli před osmapadesáti lety. Země, kterou jsme tenkrát znali, dnes neexistuje. Šest desetiletí života stráveného v demokratickém a svobodném světě mi propůjčilo životní přehled nedosažitelný člověku žijícímu na pokraji životní existence v gulagu. Proto s posuzováním toho, co se děje ve zbytku bývalého Československa, nemám problém," odvětil na výtky některých disidentů, že už nedokáže objektivně posoudit stav země, protože ještě dříve prohlásil o exprezidentu Václavu Havlovi, že se kvůli němu komunismus v Česku jen rozkvetl.

Český národ podle Mašína neměl s volbou prezidenta, mimo prvního Tomáše Garrigua Masaryka, moc štěstí. Bez podstatné změny ústavy, zrušení komunistické strany a zlepšení práce soudů prý morální obnova většiny českého národa není v dohlednu. S bratrem Radkem se také postavili za rozhodnutí sestry Zdeny žijící trvale v Česku podporovat Vladimíra Hučína. "Strávil léta v komunistických žalářích, přičemž nyní byl znovu vězněn a pronásledován postkomunistickou mafií, která ho chtěla odstranit ze státní správy i z veřejného života, poněvadž jí byl nepohodlný. To vše pod záštitou kontinuity práva a soudnictví, pod záštitou nové legislativy prezidenta Havla," doplnil.

Jsem Američan a hotovo

Natrvalo se bratři Mašínové usadili v USA. "Jsem šťastný, že žiji, kde žiji. Československého občanství jsem se nezřekl, bylo mi odejmuto. Američanem jsem se stal z vlastní vůle. Československo dnes neexistuje. Při udělení státního občanství v Americe se skládá přísaha. My s bratrem jsme na takové maličkosti, jako přísaha, vždy věřili. Loajální můžeme být jen k jedné zemi. Dvojí občanství pro nás tedy nepadá v úvahu," rozvedl svůj názor na státní příslušnost Josef Mašín.

Synové generála Josefa Mašína, jenž byl za odbojovou činnost za druhé světové války popraven gestapem, bojovali se zbraní v ruce v letech 1951 až 1953 proti komunistickému režimu v Československu a posléze emigrovali přes východní Německo do západního Berlína. Protože při přípravě útěku zabili šest osob, je česká veřejnost v hodnocení jejich činů rozdělena na dva tábory. Jedna strana je považuje za vrahy a teroristy, druhá za národní hrdiny. V roce 1945 byli bratři Mašínové vyznamenáni prezidentem Edvardem Benešem čs. medailí Za chrabrost a za osobní statečnost v době války. Roku 1998 byli navrženi na Čestnou medaili T. G. Masaryka, ale návrh byl zamítnut. Roku 2008 jim Plaketu předsedy vlády České republiky udělil Mirek Topolánek.

Jan Rychetský Parlamentní listy 7.8.2011