Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Petiční výbor se zabýval peticí odmítající platný zákon o protikomunistickém odboji. Zatímco petenti uvedli, že třetí odboj nelze srovnávat s odbojem v první a druhé světové válce, ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) řekl, že zákon měl být přijat už dávno.

Zástupce petentů Jan Minář ze Svazu bojovníků za svobodu uvedl, že třetí odboj nelze srovnávat se "skutečným odbojem v dobách první a druhé světové války, který vedl k závažným státoprávním změnám". První odboj byl podle jeho slov veden za osvobození z 300letého rakouského područí a druhý odboj za obnovení republiky po nacistické okupaci. "To, co se předkládá jako třetí odboj, jsou akce jednotlivců a malých skupinek, které mají charakter spíše teroristických činů," uvedl. Podle dalšího z petentů, Karla Jandy, autoři petice sehnali přes 10 tisíc podpisů, které sháněli sedm měsíců.

Ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) uvedl, že se jednalo o návrh poslanců z koaličních stran ODS, TOP09 a VV, se kterým vláda vyslovila souhlas. Zákon vstoupil v účinnost loni 17. listopadu. "Vláda vycházela z toho, že je přijímán sice pozdě, ale stejně má smysl ho přijmout. V roce 1993 byl přijat zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu," řekl. Zákon podle Vondry konstatuje, že odpor občanů proti režimu byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a zároveň hodný úcty.

Podle Filipa by neměli být oceněni bratři Mašíni

Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že v Československu nikdy komunistický režim nebyl. "Podle ústavy z roku 1960 to byl režim socialistický, můžeme mluvit o tom, že v něm měla vedoucí úlohu komunistická strana," řekl. Připomněl, že zákonem o protiprávnosti komunistického režimu se na podnět poslanců tehdejšího Federálního shromáždění zabýval Ústavní soud, který rozhodl, že zákon svým způsobem nezakládá žádná práva a povinnosti a že je jen deklaratorní normou.

Členové petičního výboru odmítli usnesení navržené Filipem, aby se vláda zabývala tím, že by neměli být oceňováni ti, kteří páchali trestné činy podle tehdejších i současných zákonů – na mysli měl například bratry Mašíny, kteří se prostříleli na Západ a zanechali za sebou mrtvé. Podle Filipa by měl být platný zákon buď zrušen nebo novelizován.

V platném zákonu je ustanovení, podle něhož se za účastníka odboje a odporu proti komunismu nepovažuje občan, jehož činnost byla vedena zavrženíhodnou pohnutkou, anebo se při činnosti dopustil zavrženíhodného jednání, kterému bylo možné se vyhnout. To, zda mezi takové občany patřili například bratři Mašíni, by měl podle zákona posoudit Ústav pro studium totalitních režimů a rozhodnout ministerstvo obrany.

Andrea Cerqueirová, Region on line1.3.2012