Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Jednou na poradě ředitelství BIS v Praze ve Stodůlkách někdy v r.2000, když už mne Kubiceho ÚOOZ, Odbor vnitřní bezpečnosti BIS a Inspekce BIS začali spolu s vedením ostravské PČR šmírovat, jsem dostal od jednoho pracovníka BIS informaci, že tehdejší náměstek ředitele BIS Jiří Lang je kamarádem se známým šiřitelem poplašných zpráv ze 17.listopadu 1989 - levicovým extrémistou - trockistou Petrem Uhlem, který byl svého času členem Revoluční mládeže. Tato informace pro mne byla dost důležitá, neboť jsem měl právě já na starost problematiku extrémistických organizací a jejich vazby na KSČM a náměstek Jiří Lang spolu s dalšími dělal vše pro to, aby problematiku tohoto zaměření brzdil a ještě k tomu podnikal rafinovaně nekalé kroky, aby se dostal k mým zdrojům, které jsem v tomto zájmovém prostředí vybudoval. Já sice něco podobného vytušil již dříve z chování Jiřího Langa a jeho nohsledů, ale důkaz jsem pro to neměl. Než jsem byl v r. 2001 zatčen a uvězněn, snažil jsem se získat nějaké podklady, ale do zatčení jsem to nestihl.

Sobotní vydání zarudlého Práva ze dne 31.března 2012 mne potěšilo a to především článek od poplašného šiřitele Petra Uhla "Proč vadí zveřejňování odposlechů". Zde se člen někdejší Revoluční mládeže vyznává k přátelství k současnému řediteli BIS Jiřímu Langovi a sděluje nám, že Lang měl přezdívku "Špalík" a že ho zná od r. 1984. Škoda, že tuto informaci mám až nyní!

Při neveřejném soudním přelíčení u Okr. soudu v Přerově ze dne 16.května 2005 byl Jiří Lang volán jako hlavní svědek obžaloby a já, soudci a mí dva důvěrníci na vlastní oči viděli, jak se tento nezdravě obtloustlý "Špalík" topí po 5 minutách ve vlastním potu, když je vystaven konfrontaci. Je veliká škoda, že tohoto "Špalíka" Jiřího Langa nemohla vidět při výpovědi veřejnost - a tak si udělat názor v jakých rukou je a kým je řízena BIS - neboť soud byl z iniciativy BIS pochopitelně neveřejný. Myslím si, že zmíněným článkem Petr Uhl "Špalíka" asi nepotěšil, ale to už nechám na něm. Pro mne je důležité, že tato informace je venku a že si takto po létech můžu ověřit i hodnověrnost informace od kolegy z BIS, který mne před "Špalíkem" Jiřím Langem varoval.

Vladimír Hučín, 2.4.2012

Příští týden pokračuje hlavní líčení soudního řízení s obžalovanými poslanci Bártou a Škárkou, zvolenými za Věci veřejné.

A zase ožijí odposlechy a tajné nahrávky.

Co je ale škodlivější? Skutečnosti, které nahrávky z odposlechů odhalily, nebo únik přepisů těch nahrávek? Píšu teď o telefonních hovorech, které vedli někdejší primátor Pavel Bém, "lobbista" Roman Janoušek a magistrátní úředník Peter Ďurica. Ukazují, že se poměry zcela vymkly demokratickým pravidlům a kontrole. Odhalené nepravosti pohoršují novináře i policejního prezidenta Petra Lessyho. Podobně se vyjádřil i ředitel kontrarozvědky BIS Jiří Lang. Zveřejnění odposlechů ale odmítá prezident republiky Klaus. Slovem se nedotkl obsahu nahrávek – žalostného obrazu poměrů na pražské radnici.

Hodnocení něčích postojů ovlivňuje vždy názor, jaký na onoho člověka máme celkově. Za 14 měsíců funkce Petra Lessyho jsem nenarazil na nic, až na odměny spolupracovníkům, co by mi vadilo. Smířil jsem se i s tím, kdo ho do funkce prosadil. Byly to Věci veřejné, s. r. o., ale za to Lessy nemůže.

Jiřího Langa znám od roku 1984, kdy jsem přišel z vězení a on byl skautským vedoucím mého syna. Letní tábor byl na Šumavě u německých hranic. StB toho využila, chtěla slídit. Lang, ve skautu "Špalík", dostál své přezdívce, nátlaku odolal a vše mi řekl. Projevil mravnost i statečnost, bylo to vzácné. Můj vztah k němu pramení z této zkušenosti.

Klaus teď řekl: "Odposlechy jsou strašně nešťastná věc, která ničí demokracii." Je pravda, že odposlechy nejsou nic hezkého, a proto jsou pravidla pro jejich nasazení přísná. Zveřejnění, například v případě pražské radnice, je ale společensky žádoucí. Lidé mají vědět, v jakém hnoji žijí, i když se toho Klaus děsí.

Má se ovšem zjistit i způsob, jímž spatřily světlo světa, zda tu nebyly nízké pohnutky, tedy pro peníze či výhodu. A zveřejnit se má vše, nejen to, co je nyní v zájmu nějaké vlivové skupiny.

Od dob nezákonného propuštění odsouzeného (byť jen nepravomocně) člena katarské královské rodiny bin Sáního v roce 2005 ministrem-šibalem spravedlnosti Pavlem Němcem a od doby odnětí místopředsedy vlády Jiřího Čunka, stíhaného pro korupci, jeho zákonnému soudci v roce 2006 mi jde také o poměry ve státním zastupitelství. Patřím k těm, kteří jsou přesvědčeni, že i na stíhání zločinů soudem, na onom husitském kažení smrtelných hříchů světskou mocí, je založen právní stát.

Snad prověřování vrhne světlo i na Libora Grygárka, stále náměstka pražského vrchního státního zástupce. I ten si často s Janouškem telefonoval, a jistě ne pouze kvůli rozbitému stolu, jak teď tvrdí Grygárek.

Ten, kdo zveřejňování odposlechů svatouškovsky odmítá jako "nešťastné" či dokonce nezákonné, se řadí po bok prosazovatelů náhubkového zákona z roku 2008. I když byl zdánlivě zmírněn, dostal se i do trestního zákoníku, a tak je stále nedemokratickou skvrnou na českém právním řádu.

Petr Uhl Právo 31.03.2012