Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Na Cenu už se stojí fronta jako na banány…
Hlasy svému favoritovi posílejte na adresu
msbrno@konzervativnistrana.cz
nejpozději do neděle 15. června včetně.

Jak už jsem si posteskl před měsícem v článku, kterým jsem vyzýval k nominaci letošního ročníku Ceny už pošesté vyhlašované Městským sdružením Konzervativní strany Brno, byli bychom rádi, kdyby nebylo za co udělovat. Ale zase zbylo jen u zbožného přání. Letos je nominovaných tolik, že na vaše hlasy stojí dokonce ve frontě. Tak se na ni pojďme podívat:

Michal Uhl, syn někdejšího disidenta Petra Uhla, ještě ani ne třicetiletý sociolog a člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (tedy orgánu, který loni rozpoutal aféru odvoláním tehdejšího ředitele ÚSTR Daniela Hermana), se právě v době bouřlivého rozhodování o tom, zda ředitele odvolat či nikoli, nechal v jednom rozhovoru slyšet pod zástěrkou svobodné akademické diskuse, že "...totalita tady byla od nějakého roku 1948 do nějakého roku 1953 nebo 1956, a pak [komunistické zřízení] parametry totality nenaplňovalo. ... Nesouhlasím s Hermanovým pojetím doby komunismu, že byla celá éra totalitní a zločinná. ... Ten, kdo nazývá třeba šedesátá léta totalitou, je pro mě ideolog."

Tomio Okamura (Úsvit) obhajuje ruskou invazi na Krym.

Senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši) a někdejší poradce Miloše Zemana Zdeněk Zbytek mají na svědomí soukromou iniciativu, díky které byl letos 15. února v Praze na Olšanských hřbitovech odhalen pomník sovětským okupantům z roku 1968. Stojí (či stál) na něm nápis v azbuce "Na věčnou slávu a památku padlým vojínům internacionalistům a mírotvorcům".

Za touto hrdou čtveřicí v čele jsou další nominovaní, které jste do fronty poslali stát vy, čtenáři a příznivci Konzervativní strany:

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek za ukázkovou servilitu vůči čínským soudruhům v Pekingu, když písemným vyjádřením toho, že česká vláda respektuje územní celistvost Číny, považuje Tibet za její nedělitelnou součást a nepodporuje jeho samostatnost, vyměnil lidská práva za obchodní zájmy. Pan ministr argumentuje tím, že územní celistvost Číny nezpochybnila žádná předchozí vláda, ani někdejší prezident Havel. Přesto však nebyl žádný důvod, aby podbízivé česko-čínské prohlášení, vzniklo. Jedná se o vpravdě symbolický krok, který representuje změnu kurzu zahraniční politiky České republiky, což jistě lahodí bolševickým uším jako málo co. Hanba!

I když ostudná kapitola současných českých dějin s trochu barokním názvem "Naprostý rozklad Ústavu pro studium totalitních režimů i Archivu bezpečnostních složek, dvou sesterských institucí, které měly být nástrojem a zdrojem svobodného zkoumání naší nedávné minulosti", bohužel, ještě není u konce, za dosavadní zásluhy by měly být oceněny dámy Pavla Foglová a Petruška Šustrová. Jak se nám snažily namluvit, jednaly samy o sobě, a ať už tak nebo onak, konečná rozhodnutí byla jejich. Jejich rukou společnou a nerozlučnou se jim podařilo naprosto paralyzovat a ideově vytunelovat instituce donedávna vyvíjející nesmírně záslužnou a pro náš národ naprosto nezbytnou činnost. Mrzuté spoluúčasti paní Šustrové na rozkladu ÚSTR nejsou polehčující okolností ani její fejetony pravidelně zveřejňované v Lidovkách, kde s bolestnou křečovitostí hovoří o čemkoli, jen ne o tom, co od ní chceme slyšet, totiž jak to vlastně skutečně bylo a kudy z toho ven. Viníků situace kolem ÚSTR a ABS je bezpochyby více, a mnozí jsou "neviditelní". Ocenění těchto dvou dam je proto důležité nejen kvůli tomu, abychom české veřejnosti znovu připomněli, jak nesmírně je potřebné, když už jsme nechali komunistické zločince utéct spravedlnosti, alespoň se seznámit s tím, co a jak dělali, ale také abychom zároveň upozornili ty, kdo tahají nitkami v pozadí, že nezapomínáme.

Dalším kandidátem je sama česká justice, především pak - ale nikoli výlučně - soudce Mgr. Pavel Pachner, jemuž připadla rozhodně nezáviděníhodná úloha rozhodovat v soudu s komunistickým bachařem (a postkomunistickým poslancem) Vondruškou. Nikoli překvapivě se jí zhostil na jedničku: naprostým odmítnutím všech svědectví, která vyšla z řad obětí komunismu. Při svém rozhodování se pan soudce opíral o vybrané zákony, ale při jejich nejužším možném výkladu a aplikaci jaksi pozapomněl na to nejdůležitější, totiž že jediným smyslem všech zákonů je dosažení spravedlnosti... Tato soudní kauza-fraška se táhla sedm let, ale v období určeném pro letošní ročník Ceny došlo k několika jednáním a nakonec i ke konečnému osvobozujícímu rozsudku.

Za českou justici ve frontě stojí i dvě ministryně spravedlnosti: současná prof. JUDr. Helena Válková, CSc. a její předchůdkyně Mgr. Marie Benešová. Obě dámy si zasluhují Cenu za to, že nevyužily svého práva dovolat se, k čemuž jim průběh soudních jednání s obžalovaným soudruhem Vondruškou nesporně poskytoval řadu důvodů.

Konečně posledním kandidátem je samotná Policie ČR, a sice za to, s jakou benevolencí posuzuje jednání a urážlivé/provokativní výroky jisté nejmenované komunistické poslankyně, jakož i komunistického dorostu, zatímco je schopna postihovat jiné občany za sebemenší prkotiny. Tato tolerance z oficiálních míst je bezpochyby i částečnou příčinou volebních výsledků strany ze zákona zločinné, jež je však z nominací předem vyloučena. Bylo by nesportovní, kdyby se o Cenu ucházeli i ti, kdo mají propagaci komunismu v popisu práce. Na Cenu je tedy tímto nominován aktuální policejní president - nejsme si však jisti, kdo jím v okamžiku vyhlášení Ceny bude, proto raději nejmenujeme... Doufáme jen, že zrovna nebudeme mít opět policejní presidenty dva.

Laureáta vybere tradičně komise jmenovaná Městským sdružením Konzervativní strany Brno, ale samozřejmě přihlédneme ke všem hlasům, které obdržíme... Letos jsou nominovány také 3 páry (Doubrava-Zbytek, Foglová-Šustrová a Válková-Benešová) - pokud jim budete chtít věnovat svůj hlas, chápejte to prosím tak, že volíte celou dvojici... zkrátka pokud jeden z párů zvítězí, o Cenu se rovným dílem podělí.

Vojtěch J. Trmal - z pověření komise Konzervativní strany rozhodující o udělení Ceny, 5.6.2014.