Josef Mašín a Martin Vadas spolu s ostatními účastníky putování ve stopách odbojové skupiny bratří Mašínů na nádraží v Uckro v roce 2012. Foto Martin Vadas.
Stále znovu a znovu se setkáváme s tím, že Gottwaldovi pohrobci vysvětlují jednání své a svých soudruhů poukazem na to, že "tehdy byla taková doba". Že "tehdy byla taková doba" i pro ty, kdo se jim postavili na odpor však nepřipouští. Nejčastěji to odnáší odbojová skupina bratří Mašínů. Jako poslední se proti nim opět ozval jistý Olšer ve výtvoru s nactiutrhačným titulkem "Zvolí jednou Novákové, Vadasové a další psychopati prezidentem ČR takového člověka, který udělí bratrům Mašínům státní vyznamenání?"
Na takovou otázku nestačí odpovědět jen "Inu..., bylo by na čase!" Ono to totiž tou urážkou na cti teprve začíná.
Olšerův slohový útvar, slátaný z nářků a blíže neidentifikovaných citátů, je postesknutím nad stavem polistopadové demokracie skrze nemožnost prodat agitační film "Svědomí hrdinů", jakož i stejnojmennou knihu (jejímuž prodeji nepomáhá ani sleva z 299 na 63 Kč). Kniha vyšla s podporou KSČm a je využívána jako agitační pomůcka předvolebních bojů na sekretariátech KSČm v ČR. Olšer si zřejmě neuvědomuje, že komerční neúspěch jím prosazovaných dílek je nečekaným výsledkem hysterie, rozpoutané kolem odbojové skupiny bratří Mašínů právě lidmi, jako je on sám. Však se neříká nadarmo 'kdo jinému jámu kopá...'
Olšer se dále chlubí letitou známostí s jedním z tvůrců toho "trezorového" filmu (ne, Svědomí hrdinů opravdu nejsou Skřivánci na niti), "novinářem, scénáristou a režisérem Miroslavem Kačorem" (k němuž však Česko-Slovenská filmová databáze uvádí pouze 10 režijních prací). Není jasné, co všechno, kromě organizace listopadu'89 v Ostravě, ze které se Olšer tak rád vyznává, je dva asi spojuje. Nicméně při líčení toho, jaký je ten Kačor báječný chlapík, nám Olšer z nějakých neznámých důvodů jaksi pozapomněl sdělit, že se jedná o dlouholetého člena normalizační KSČ a navíc i zasloužilého důstojníka StB (od 15.2.1973 do 30.3.1977).
Zde dole na stránce jsou proto v příloze kopie Kačorových zásluh o budování demokratického státu z jeho osobního spisu v ABS. Úsudek ať si udělá každý sám.
Motivace Olšera je jasná: převařením starých článků (jeho vlastních i cizích, včetně Kačorovy sebe-recenze) se opětovně snaží vyvolat kontraverzi, z níž doufá ve vznik zájmu o neprodejný brak. Podívejme se proto,
Co o knize-filmu píší jinde:
● Wikipedie:
Roku 2008 se na veřejnost dostal dokument, který se prezentoval jako nestranný a jehož autorem byl publicista Miroslav Kačor. Paralelně s ním byla vydána i kniha stejného názvu, kde autor používá autentické záznamy z výslechů dopadených spolubojovníků bratří Mašínů, které byly pořízeny pod nátlakem ze strany členů represivního totalitního režimu. K této knize a filmovému dokumentu je důležité dodat, že se na jejich produkci finančně podíleli členové KSČM, včetně bývalého člena KSČ a spolupracovníka STB, Vojtěcha Filipa, který je od r. 2005 i předsedou KSČM. Oba výstupy (dokument i kniha) čelily značné kritice, a kromě příznivců komunistických myšlenek či bývalých komunistů se nesetkaly s pozitivním přijetím.
● Pavel Žáček v on-line rozhovoru ČT:
V demokratickém režimu má každý právo na názor, každý má také právo nesouhlasit a po případě účelové dílko i odsoudit. My chceme reagovat až na základě profesiálního badatelského výzkumu.
● Josef Čtvrtníček, Česko-Slovenská filmová databáze:
Chvályhodnou snahu o pohled z druhé strany však brutálně narušuje čtení z výslechových protokolů zadržených členů skupiny. Kdo ví, jak v 50. letech probíhaly výslechy, si jistě udělá o hodnověrnosti takových slov vlastní úsudek.
● Vladimír Novotný, Literární noviny:
Autor se opírá o zdroje z archivů, na nichž stojí velká dokumentární hodnota knihy, ale i o svou beletristickou invenci, což vzhledem k relativní neúplnosti archivních zdrojů (de facto nejde o autentické zdroje jako takové, nýbrž o soudní či policejní výpovědi, jimž v orwellovském století nevěří ani soudci, ani souzení) může být ještě přesvědčivější a především ještě inspirativnější. Kačor shrnuje i použitou literaturu, o některých publikacích se ale žel vůbec nezmíní (například o knižním svědectví Barbary Masin, tj. Mašínové), naopak sice neuvádí knihu exulanta Jana Nováka Zatím dobrý, právě na ni však v textu nejednou reaguje a pracuje s ní jako s určitým pramenem...
● Pavel Martiník, studentská práce SVOČ na PF UK:
Tento čin není za kontroverzní považován vůbec a většinou není s činností bratří Mašínů spojován (například v knize Svědomí hrdinů o něm není ani zmínka) ... Na druhé straně spektra pak leží kniha a dokument Svědomí hrdinů, který vytrhává věci z kontextu s cílem vyvolat vůči členům skupiny silnou nenávist.
● Tomáš Pecina, blog:
Dokumentární film Miroslava Kačora Svědomí "hrdinů" (2008) presentuje pod rouškou formálně dodržené zásady audiatur et altera pars značně jednostranný, komunistický pohled na činnost odbojové skupiny bratří Mašínů. Některá svědectví v něm jsou nicméně cenná.
● Pavel Mandys, Týden:
Kačor se snaží působit objektivně, v závěru se však pouští do divokých spekulací: například, že divoké kousky Mašínům mohly projít jen proto, že o nich věděla Státní Bezpečnost...
● Ladislav Nevrkla:
Když to převedu na Světlanu podle interpretace dr. Pospíšila: Světlanu založila a řídila Státní bezpečnost ... Nejsem stoupencem a příznivcem těchto teorií o všemocné a geniální StB a i v případu Světlana se snažím odkrýt její skutečnou úlohu. Proto tvrdím: Důkladnější bádání naznačuje, že tomu zdaleka tak nebylo. StB věděla leccos, podnikala leccos, ale bezchybná a zázračná nebyla ani omylem.
● František Rozhoň, Svědomí:
Například dokumentarista Miroslav Kačor v knize Svědomí hrdinů "objeví" známý fakt, že strýc bratří Mašínů Ctibor byl kontroverzní ... Jindy politik Vojtěch Filip lže v televizi pod záštitou státní zástupkyně Galkové, že Mašínové nemohou do Německa, kde by je prý soudili jako zločince. Ve skutečnosti do Německa jezdí, Josef se tam oženil a žil! Velká lež je stále zaštítěna i státem a já s tím mám problém.
● Knihovna KSČM:
Režisér Miroslav Kačor představil v úterý dne 16. září 2008 novinářům a dalším zájemcům dokumentární film nazvaný "Svědomí 'hrdinů'", k němuž napsal i scénář. Snímek pojednává o teroristických činech bratrů Josefa a Ctirada Mašína a jejich kompliců, z nichž ještě žije a pochybné aureoly si užívá Milan Paumer. ... Promítání dokumentu se uskutečnilo díky záštitě Vojtěcha Filipa, místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předsedy ÚV KSČM. ... Přitom Filip dodal, že není přítelem žádného ústavu pro studium totalitních režimů...
● Marek Řezanka, Britské listy:
Jsem přesvědčen, že od roku 1989 už uběhla dost dlouhá doba na to, aby bylo možno na tuto kauzu nahlížet bez ideologických brýlí, jak to zkusil například Miroslav Kačor v knize "Svědomí hrdinů"
● ČT24:
Pochybnosti o objektivnosti Kačorova snímku vyvolává fakt, že ho financoval mimo jiné předseda komunistické strany Vojtěch Filip a někteří jeho spolustraníci.
● Lukáš Kollarčík, Československá mladá pravda, časopis Svazu mladých komunistů Československa:
Dokument Svědomí hrdinů obsáhleji popisovat nebudu, neb jsme jeho promítání iniciovali právě my.
● 14. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava:
Životy a činy skupiny bratří Mašínů inspirovaly a inspirují řadu dokumentárních projektů. V rámci MFDF Jihlava budou mj. promítnuty dva argumentačně protilehlé snímky – film Martina Vadase Země bez hrdinů, země bez zločinců (1996), uveden i v České televizi, a nedávný film Miroslava Kačora Svědomí hrdinů, problematizující pozici Mašínových, který ČT vysílat odmítla.
● Martin Vadas, CzechFolks.com:
Rozdíl mezi komunistickým propagandistou Kačorem a Kapalou je pouze v tom, že druhý dezinformátor pracuje v utajené spolupráci ku prospěchu KSČM. Bylo by snad možné, aby Josef Čermák i obě redakce např. při hodnocení protinacistického odboje přijali za jediný věrohodný pramen Goeblesovy spisy? Jak je možné, že se jim v případě hodnocení třetího odboje taková nehoda přihodila?
● Rozhovor Martina Vadase s Josefem Mašínem:
M.V.: KSČM si před několika roky objednala od komunistického propagandisty Miroslava Kačora dokonce desinformační film a knihu Svědomí hrdinů, kterou používají sekretariáty KSČM jako agitační prostředek v předvolebních kampaních. Jak se díváte na jejich aktivity v České republice?
J.M.: To vše má společný základ v nevyrovnání se s minulostí, nepotrestáním viníků, v kontinuitě právního řádu, v pokračování existence komunistické strany a v její účasti na politickém dění. V Německu by prodejce Hitlerovy knihy Mein Kampf skončil ve vězení. David Irving v Rakousku s jeho interpretací historie, která je podobná interpretaci "také historiků" Zídka a Zahradníčka, mu přinesla tři roky basy. V České republice, kde se nenašlo v parlamentě více než 7 hlasů pro zákaz komunistické strany, je očividně vše možné.
● Jan Kalous, Paměť a dějiny - Revue pro studium totalitních režimů:
V historické literatuře pak platí, že vše by mělo být podloženo kvalitními argumenty a především fakty. Kačorova práce však není odbornou historickou studií. Sám autor to ani nezastírá. Jde o nesourodý soupis faktů, rozhovorů, citací dokumentů a svérázných polemik typu, jak si vůbec někdo může dovolit po bratrech Mašínech pojmenovat skautský oddíl. Takový druh textu bych osobně nazval koláží. V úvodu knihy autor popisuje úskalí, která musel překonat při vytváření svého díla, přičemž se speciálně věnuje neznalostem reálií a historických souvislostí. Již z této části knihy je zřejmý Kačorův názor na celý případ – snaha o nestrannost a objektivitu (deklarovanou mj. na přebalu knihy) se vytrácí již na desáté straně. ... Rozhodně se nejedná o objektivní pohled; v práci ať již úmyslně, či nikoliv schází řada podstatných sekvencí. Ačkoliv měl autor k dispozici veškeré dokumenty k případu Mašínové (nejen z Archivu bezpečnostních složek), nepochopil, a snad se ani nesnažil pochopit, vůbec nic.
● Josef Hejna:
Je to už skoro osm let. Jeden neohrožený komunistický udavač napsal na BB nechutnou slátaninu o Mašínech. Zareagoval jsem tenkrát a nic bych neměnil.
