Ex-starosta Dutko: Chce to čas a trpělivost

První polistopadový starosta Přerova, advokát Petr Dutko, byl jedním ze zakládajících členů Občanského fóra v Přerově a společně s ostatními se účastnil mítinků u kina Hvězda a snil o svobodě a demokracii. Naplnila se očekávání, která měl před dvaceti lety?

* Jaké byly počátky sametové revoluce v Přerově?
V Přerově si vybavuji shromáždění lidí v Michalově, které vedl Jaroslav Wykrent, a kde se formoval zárodek přerovského Občanského fóra (OF). Rovněž si vzpomínám na shromáždění před OV KSČ, kde byl na jedné straně mítink pořádaný OV KSČ, a naproti u kina Hvězda zase jiný mítink, organizovaný nespokojenými občany. Bylo zajímavé sledovat, jak se občané postupem času přesouvali od řečníků z OV KSČ k řečníkům u kina Hvězda.

* Kdy vzniklo v Přerově Občanské fórum a kde se jeho členové scházeli?
Občanské fórum v Přerově vznikalo spontánně, jako všude v republice. Od 27. listopadu 1989 fungoval koordinační výbor OF v Přerově s devíti mluvčími. Mezi první požadavky patřilo přejmenování třídy Lidových milicí, vrácení názvu náměstí TGM, odstranění symbolů moci KSČ, prostor na nástěnkách a v týdeníku Nové Přerovsko pro Občanské fórum, prostory pro práci OF, a to včetně základního kancelářského nábytku a telefonu.
Fórum v Přerově sídlilo od konce listopadu v dnes již zbořené budově v Palackého ulici 16 a od ledna 1990 v přízemí na Bratrské 34. Tyto prostory mu poskytl Městský národní výbor. V Přerově vznikala i jednotlivá OF ve školách, v podnicích, a já jsem třeba zakládal spolu s Romanem Hakenem také OF v Okresním podniku služeb v Přerově. Pamatuji si, jakou měli lidé obavu o to, aby u nás nebyl nastolen kapitalismus. Všem šlo zpočátku o demokratizaci společnosti, odstranění vedoucí úlohy KSČ, možnost volného cestování, obnovení základních lidských práv a svobod, nicméně v ekonomické oblasti kromě možnosti soukromého podnikání nechtěli lidé socialismus zcela demontovat. To přišlo až s následným vývojem.

* Jak se tehdy jednalo s lídry KSČ?
Představitelé OV KSČ s námi víceméně v počátcích nejednali, kromě výše popsaného mítinku byli v silné defenzivě. Více se jednalo s představiteli MěNV a ONV. S představiteli OV KSČ bylo jednáno až začátkem roku 1990 o majetku KSČ v Přerově, kdy se řešila otázka vlastnictví budovy OV KSČ a další věci.

* Setkal jste se vy osobně během revoluce i s nenávistnými postoji? A věříte v to, že pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí, jak v dobách sametové revoluce hlásal prezident Václav Havel?
Nesetkával jsem se s žádnými nenávistnými postoji. Tehdy v OF pracovali lidé, kterým šlo o demokratizaci naší společnosti, aniž by z toho měli nějaké výhody. Je nutné si uvědomit, že do zvolení Václava Havla prezidentem situace nebyla ještě příliš stabilizovaná, zvláště v listopadu nebylo jasné, jestli nenastoupí armáda, jednotky lidových milicí a demokratizační proces nebude násilně potlačen.
Vnitřně jsem měl asi tak do půlky prosince stále sbalenou krosnu a byl jsem připraven v případě nutnosti odjet na chatu lesních dělníků v Beskydech, kterou jsem znal z lesních brigád v rámci hnutí Brontosaurus... První měsíce revoluce dle mého názoru charakterizovalo nadšení lidí z nabyté svobody, možnosti podnikat, cestovat a podobně. Situace v Občanském fóru, ale i ve společnosti, se začala komplikovat na jaře 1990, kdy se i v rámci OF objevovali takzvaní pozdní revolucionáři, kteří by teprve v tomto období přitvrzovali a obrazně řečeno věšeli své odpůrce. Někteří rovněž zjistili, že OF by mohlo být odrazovým můstkem pro jejich další politickou kariéru.
Z lidí se postupně vytrácelo původní nadšení a nastupovaly běžné starosti. Osobně si myslím, že heslo "pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí" plně charakterizovalo tehdejší revoluční dobu a přispělo k tomu, že revoluce proběhla bez obětí na lidských životech.

* O bytí a nebytí komunistických funkcionářů tehdy rozhodovaly takzvané občanské komise, myslíte si, že jejich činnost byla dostatečná?
V občanských komisích se prezentoval z OF především Vladimír Hučín, který se jako politický vězeň v této problematice nejlépe orientoval, přičemž v oné revoluční době, kdy se v krátkém časovém úseku řešilo obrovské množství témat, to bylo zřejmě nejlepší řešení.

* Od sametové revoluce uplynulo dvacet let. Jak dlouho bude trvat, než se naše společnost "očistí" od totalitního myšlení?
Rozhodně si myslím, že sametová revoluce splnila svůj účel a došlo k znovuobnovení demokracie v našich zemích. Demokracie má samozřejmě i řadu negativních projevů, nicméně citoval bych Winstona Churchila: "Demokracie je jedna z nejhorších forem vlády..., ale ty ostatní jsou ještě horší".
Domnívám se, že až děti našich dětí budou mít v sobě stejné demokratické kořeny, jako mají dnes obyvatelé vyspělých demokracií. Chce to jen čas a trpělivost.

Ptala se Petra Poláková-Uvírová, Přerovský deník 16.11.2009

0