Navigace |
Zemřela Naděžda KavalírováMoje zkušenosti s předsedkyní Konfederace politických vězňů ČR Naděždou Kavalírovou jsou bohužel tristní. Tato žena se v r. 2001 podílela na přípravách k mému zatčení. I po tom, co jsem byl po roce propuštěn z vyšetřovací vazby, bránila zveřejnění informací o důvodech k mému odstranění z BIS, zatčení a vazebnímu vyšetřování, což názorně dokumentuje film Martina Vadase "Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína". Naděžda Kavalírová se také významně zasadila o mé vyloučení z KPV a to za to, že jsem zveřejnil informace o osobách z KPV, které byly zapojeny do zločinných příprav na mé zatčení. Považuji za ostudu, že předsedkyně KPV ČR Naděžda Kavalírová byla v dobách komunistického režimu členkou ÚV Svazu žen, členkou SČSP a dalších komunistických složek Národní fronty. Za alarmující považuji i to, že tato žena, evidovaná ve svazku StB s krycím názvem "Zpěvačka", v dobách komunistického režimu měla možnost po zkráceném výkonu trestu pracovat téměř 18 let na komunistickém Ministerstvu sociálních věcí ČSSR. Ano, já jsem jistě v hodnocení Naděždy Kavalírové podjatý, neboť jsem měl možnost ji poznat v zátěžových situacích a chápu, že zveřejněním těchto negativních informací poškozuji i pověst KPV. Dle mého názoru bude ale lepší tyto informace zveřejnit co nejdříve a vysvětlit tak, kdo měl zájem dostat tuto ženu do vedení KPV ČR. Já jsem tak činil již řadu let a nyní jen připomínám proč se z KPV ČR stala organizace kladečů věnců, držitelů minut ticha a stafážních statistů. Stále mám v paměti okamžiky, kdy jsem byl na Ministerstvu obrany ČR oceněn za účast ve 3.odboji statusem válečného veterána za přítomnosti Naděždy Kavalírové, které při tom ve tváři ztuhly rysy a poklesla brada. Tehdy měla Naděžda Kavalírová velký strach z toho, že promluvím a odhalím její pravou tvář. Rád bych k zesnulé Naděždě Kavalírové sdělil i nějaké pozitivní informace, ale já bohužel, i jako místopředseda KPV Přerov, žádné nezaznamenal. Závěrem chci zdůraznit, že v KPV ČR je spousta kvalitních členů, kteří chtějí na alarmující situaci uvnitř organizace upozornit a to i za cenu podání žalob u soudů. Bohužel věk drtivé většiny členské základny je největší překážkou v tomto úsilí. Vladimír Hučín - místopředseda KPV Přerov. Neváhala říkat slova, která nikdy říkat neměla Zemřela MUDr.Naděžda Kavalírová, Soustrast pozůstalým. Žena, která tolik toužila po společných fotografiích s Václavem Klausem, po hradních přípitcích a dalších prebendách, že neváhala vylučovat z Konfederace politických vězňů ctihodné členy jen proto, že měli jiný názor, přitom často seděli v komunistických věznicích déle než ona. Nepřipustila na sněm KPV řádně delegovaného oldskauta Albiho Františka Cigánka, člena KPV. Nezastala se ani Vladimíra Hučína, člena KPV, osvědčeného odbojáře a válečného veterána, mimořádného bojovníka proti komunistickému režimu, spolupracovala s BIS na účelovém poškozování nevinného bratra MUKLa, nebyla v tom sama. Samozřejmě, že bych byl raději, kdyby to bylo jinak, kdyby v čele organizace bývalých politických vězňů po roce 1989 byly jen osobnosti pevných charakterů, bez kompromitující minulosti, bez členství ve Svazu žen soudružky Marie Kabrhelové, bez kompromitujícího členství v kolaborantském Svazu Československo-Sovětského přátelství v dobách okupace republiky Rudou armádou SSSR, bez symbiózy s totalitním režimem na komunistickém ministerstvu... Ale polistopadová reprezentace si dlouho držela archivy přístupné jen pro své kamarády (často s komunistickou nebo trockistickou minulostí), kteří tam měli neomezený přístup. Rozporuplná bytost byla předsedkyně Kavalírová, svým způsobem řízení Konfederace politických vězňů poškozovala její dobré jméno, včetně nekontrolovaného hospodaření, až organizace ztratila u části svých členů a před veřejností svůj kredit. Snad i proto její opodstatněné postoje v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů, které v prvním období i předsedala, neměly žádoucí váhu, sociálně-demokratickým senátem pak politicky nastrčené figurky se záměrem zničit ÚSTR nedokázala umravnit. Rodinní a političtí trafikanti nastrčení do Rady si z ní jen dělali legraci. Pravda, paměť a úcta je to, co nám chybí. Na půdě KPV Naděžda Kavalírová neváhala říkat slova, která vyslovit nikdy neměla: Smutné, velmi smutné. Když mi místopředsedkyně Kavalírová zalhala, že nebyla přítomna nátlaku BIS na vedení KPV, že "jí kolegové bratři funkcionáři z předsednictva KPV poslali za dveře", "že se na zločinném pronásledování člena KPV, místopředsedy přerovské pobočky, nepodílela" a bezostyšně tvrdila, že se Vladimíra Hučína dokonce zastávala, přemlouval jsem pak naivně před její první volbou mnohé členy KPV, aby ji jako pracovitou paní volili do čela KPV - její velká lidská slabost, můj omyl a mé velké zklamání. Nikdy se neomluvila ani Vladimírovi Hučínovi, Stanislavu Stránskému, Františkovi Zahrádkovi, plk.letectva v.v. Josefu Hejtmánkovi, Janu Benešovi, Milanovi Paumerovi ani jiným, které poškodila a obelhala. Paní Zdeňka Mašínová měla vážné důvody, proč s ní odmítla pobývat ve stejné místnosti. Ať Naděždě Kavalírové je země lehká a Bůh milostivý. • Zemřela dlouholetá šéfka Konfederace politických vězňů Kavalírová • Za komunismu strávila nějaký čas ve vězení. • V roce 1956 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena za vlastizradu, velezradu a špionáž k pěti letům odnětí svobody. Podmínečného propuštění se dočkala o tři roky později díky žádostem, které nepřetržitě podával její otec. V roce 1967 byla rehabilitována. • Stála v čele Konfederace politických vězňů od roku 2003, přičemž od roku 1990 byla její místopředsedkyní. • V čele konfederace čelila i kritice, například za to, že pozastavila členství v KPV bývalému pracovníkovi BIS Vladimíru Hučínovi, přestože ho soud po vleklých sporech osvobodil. • VIDEO Vzkaz Naděždy Kavalírové • VIDEO Pravdě podobný příběh Vladimíra Hučína Od Administrátor v 2017-01-21 21:07 | Naše tiskové zprávy | Přihlašte se, abyste mohl psát komentáře
|
Procházet archivHledatKdo je onlineMomentálně je online 0 uživatelů a 5 hostů.
Přihlášení |